Redaktoři by si měli opravit trochu počty... "Kolik firmu stojí člověk s platem 50 tisíc hrubého, který odejde pár měsíců po zkušebce."

Když má hrubého 50 tis. Kč, tak v reálu stojí firmu 66,9 tis. Kč/měs. Takže pokud by se počítaly ostatní výdaje stejně, tak navýšením mezd o odvody zaměstavatele se dostáváme ne na 291 tis. Kč, ale na 388,88 tis. Kč.

Spousta firem (ať už je to neschopností CxO nebo HR oddělení) dosazuje na místa středních a vyšších manažerů nevhodné typy. Ono totiž být dobrým vrcholovým manažerem a pracovníkem jsou dvě úplně odlišné kategorie a v roli CEO mi trvalo nejmíň 2 roky, než jsem to pochopil.

No a pak se diví, že jim lidi odcházejí, když tolik investují do různých teambuildingových a sociálních aktivit. Kde je blbá atmosféra, tam žádný teambuilding nepomůže. A atmosféra vždycky smrdí od hlavy - dlouholetá zkušenost.

V první řadě bych si nevzal do firmy toho HR stratéga, co si myslí, že je naivní požadovat od pracovníka pro firmu pozitivní přínos do půl roku.

Je na firmě vybrat schopného člověka, který umí a chce vstřebat nové věci důležité pro firmu, ovšem nikdo do zavedené firmy nebere někoho kompletně bez zkušeností a pokud ano, tak za naprosto minimální mzdu.

Osobně bych dal někomu měsíc, aby začal firmě vydělávat a to je ještě moc.

Zakladatel startupu, který očividně žije jen ze slibů a toho co chce zákazník slyšet. Skutečnost je totiž jiná. Nového zaměstnance už si dávno nikdo nevychovává, vše probíhá jen systémem pokus a omyl. Všichni jen řeknou ptej se a pak odpoví teď nemám čas. Sám teď doslova bojuji za školení nových lidí za to abychom vytvořili pozici mentora, co se bude nováčkům věnovat a kontrolovat je a zatím o tom nechce nikdo slyšet.

Tak asi tolik o těch nákladech. Na to navazuje fakt, že po počátečních chybách, který má nováček za sebou si těžko můžete říci o vyšší plat. Proto je pro dotyčné řešením prostě odejít jinam.

Proto pokud není čas na to někoho zaučovat je ideálním řešením nabírat lidi s 2-3 letou praxí co prošli tak dvěma firmami.

A to že po 5-10 letech půjdou jinam je naprosto normální nikdo kdo bere práci jen jako běžící pás nevydrží dělat monotoně 11let to stejné. To často končí vyhořením nebo totálním poklesem motivace a produktivity práce.

Firmy chtějí co nejvíce ušetřit a zaměstnanci co nejvíce vydělat. Hlavně se toho obě strany musí držet a nevymýšlet blbiny.

Proč bych jako zaměstnanec nešel za lepšími penězi? To jako dovolenou nebo nové auto si může kupovat jen šéf?

99% ludi pracuje koli peniazom a to podla kluca: maximalizovat peniaze a minimalizovat namahu za pracu, nepoznam cloveka, ktory by to robil naopak, cize pracoval od vidim do nevidim a za odvedenu pracu by bol spokojny s myskou ryze - jo a ako tu bolo uz napisane - nefinancne benefity nezaplatia ani skolku, ani hypoteku a najlepsie je, ak firma do pracovneho inzeratu napise ako benefit stravne listky (samozrejme nizsie pozicie)

Benefity jsou fajn, a jejich poskytování mi nevadí. Firma nám dává vstupy do posilovny, vstupy do bazénu pro celou rodinu, jógu, florbal, sálovou kopanou, peníze na benefit kartu, za to manželka nakupuje v lékárně, 5 % do 50 tis. za rok na penzijko, jídlo za 20 Kč, 30 dní dovolené a já nevím, co ještě, mění se to různě dle sezony.

Nic z toho mi hypotéku nezaplatí, ale život to zpříjemňuje.

Když jsem poprvé změnil zaměstnavatele po 14,5 letech, tak u druhého jsem dával výpověď po 5 měsících, kromě toho, že jsem dostal od současného zaměstnavatele lepší podmínky, lepší pozici a navíc vidinu kariérního posunu (což se naplnilo), tak primární důvod byl, že mi úplně neseděla mentalita japonské firmy, jsem rád, že jsem tu zkušenost získal, ale už ji pravděpodobně nikdy opakovat nebudu. Sice ta změna byla příjemná, protože firma se o lidi dobře starala, atmosféra byla fajn, ale japonská mentalita je specifická a není pro každého.

To tak bývá, že změna zaměstnavatele se na poprvé úplně nepovede. Také jsem to tak měl. Ve finále jsem ale vydělal a pořídili jsme si s manželkou přesně to, co jsme si přáli. Když člověk chce a jde po tom, zpravidla toho dosáhne.

Toho nového zaměstnance musí také někdo zaškolit.

Proč by měl školitel předávat své zkušenosti někomu kdo mě stejný nebo větší plat než on?

Každé dva, tři roky dávat někomu nalejvárnu, a on pak odejde jinam.

Kde jsou ty časy,kdy hlavně velké firmy si svých věrných zaměstnanců vážily a poskytovaly jim a jejich rodinách značné výhody.Třeba Vítkovixké železárny