Odchod z oboru? Kvůli pěnězům
Příčinou odchodů je nejen nezájem o vystudovaný obor, ale i pracovní a finanční podmínky spojené s profesí. V neposlední řadě je to také perspektiva, kterou je zaměstnavatel schopen uchazeči o zaměstnání nabídnout. Z šetření Národního ústavu odborného vzdělávání vyplývá, že více než 30 procent absolventů technických oborů středních odborných učilišť a 40 procent absolventů technických oborů středních odborných škol do pěti let po absolvování nepracuje v zaměstnáních, pro která se připravovali.
Jsou to přitom právě zaměstnavatelé, kteří mohou udržet absolventy v oboru, ve kterém se vyučili, a to vhodnou motivací. Profesní volbu absolventů totiž ovlivňuje také perspektiva, kterou je zaměstnavatel schopen uchazeči o zaměstnání nabídnout," vysvětluje Helena Úlovcová, náměstkyně ředitele z Národního ústavu odborného vzdělávání, která se na průzkumu o uplatnění absolventů podílela.
Budoucí absolventi, kteří by se znovu nerozhodli pro svůj obor a vybrali by si raději jiný, uváděli řadu důvodů, které je k tomuto postoji vedou. Odlišnou volbu velmi často vysvětlují situací na pracovním trhu. Práce v oboru, který si původně zvolili, není podle jejich názoru dostatečně finančně ohodnocena nebo v něm chybí pracovní příležitosti. Obě hlediska přitom patří při volbě povolání k faktorům, které konečné rozhodnutí o budoucí profesi významně ovlivňují.
Kaděřnice zůstávají, elektrikáři mění
V různých oborech existují rozdíly v zájmu setrvat v profesi. Proč? Souvisí to jistě s atraktivitou oboru, odměňování v něm a perspektivami na trhu práce. Jednou z nejstálejších skupin jsou proto budoucí absolventi oborů v osobních službách. Více než 85 procent vyučených kadeřnic a 81 procent kosmetiček si přeje pracovat ve stejném nebo příbuzném oboru. Z budoucích absolventů technických oborů je tento zájem nejvyšší u automechaniků více než 78 procent z nich chce najít uplatnění ve stejném nebo příbuzném oboru.
Naopak nejmenší vůli setrvat vykazují budoucí absolventi elektrotechnických oborů. Po ukončení školy plánuje v oboru zůstat pouhých 65 procent vyučených elektrikářů a elektromechaniků. Slabý zájem uplatnit se ve zvoleném oboru mají také mechanici-opraváři, prodavači nebo obráběči. Pokud se porovnají vyhlídky absolventů škol na trhu práce z hlediska vzdělanostní úrovně, je zřejmé, že se opakovaně projevuje úměra mezi stupněm dosaženého vzdělání a uplatnitelností. Jednoznačně přitom platí, že s rostoucí úrovní vzdělání klesá míra nezaměstnanosti.
Vstup do EU přinese změny na trhu práce
Vstup České republiky do Evropské unie poněkud změní podmínky na trhu práce. Konkurenceschopnost českých firem je závislá na kvalitě vzdělávacích programů, kterými se školy při přípravě žáků a studentů řídí, stejně jako na kvalitě a koncepci odborného vzdělávání. V České republice zatím není zájem sociálních partnerů, tedy zaměstnavatelů, odborů a dalších institucí, ovlivňovat cíle vzdělávacích programů tak intenzivní jako v zemích Evropské unie.
Prohloubit zapojení zaměstnavatelů do tvorby vzdělávacích programů, je hlavním cílem nizozemskočeského projektu Sociální partnerství v odborném vzdělávání, jehož druhá fáze nazvaná Dialog pro vzdělávání a praxi odstartovala v červenci roku 2002. Chceme předat zkušenosti ze spolupráce nizozemských firem a všech zástupců zaměstnavatelů a odborů se školskou sférou při rozvoji vzdělávacího systému," vysvětluje hlavní koordinátorka projektu Mirjam de Jong z nizozemského Institutu odborného vzdělávání VaPro.
Partneři, kteří se do procesu odborné přípravy aktivně zapojují, pociťují pak vyšší zodpovědnost za prosazení svých požadavků na kvalifikaci zaměstnanců, ale také za celkovou úroveň odborného vzdělávání, které školská sféra poskytuje," doplňuje Hans Hoekzema z nizozemské agentury EUFORMATION, která se na projektu rovněž podílí. Informace o projektu Sociální partnerství v odborném vzdělávání a přípravě. Dvouletý projekt je řízen v rámci programu MATRA nizozemského ministerstva zahraničních věcí konsorciem nizozemských institucí odpovědných za odborné vzdělávání a za českou stranu ministerstvem Školství, mládeže a tělovýchovy za účasti ministerstva práce a sociálních věcí.
Více informací o projektu MATRA naleznete na www.nuov.cz a www.nvf.cz
Téměř osmdesát procent vyučených automechaniků neuvažuje o změně povolání, naopak malý zájem zůstat v oboru mají prodavači, mechanici-opraváři či obráběči
