"Zaměstnavatel mě propustil oboustrannou dohodou bez udání důvodu, s tím jsem ale nesouhlasila," popisuje svůj problém čtenářka. "Navíc mi dluží výplatu, co mám dělat?" ptá se.
"Na tomto dotazu je zřejmé, že řada lidí si stále plete pojmy," říká advokát Pavel Nastis. Výpověď a dohoda jsou totiž dvě zcela rozdílné věci. "Navíc výpověď bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele rozhodně není možná," upozorňuje Nastis.
Zaměstnavatel neplatí mzdu? Můžete dát okamžitou výpověď
Zákoník práce chrání zaměstnance i v situaci, kdy mu zaměstnavatel neposkytuje mzdu za práci.
Může se hoditHledáte novou nebo lepší práci? Na jobDNES.cz najdete přes 15,5 tisíce pracovních nabídek. |
Pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo její část do patnácti dnů po uplynutí doby její splatnosti, přičemž mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo právo na mzdu, máte možnost okamžitě zrušit pracovní poměr (podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).
Výpověď samozřejmě musí být písemná a musí být prokazatelně doručena zaměstnavateli, tedy buď předána do vlastních rukou na pracovišti anebo doručena poštou do vlastních rukou.
"V takovém případě pracovní poměr končí dnem doručení oznámení o jeho okamžitém zrušení zaměstnavateli a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, což je dvojnásobek průměrného výdělku," uvedl Nastis.
Výpovědní důvodyVýpověď může dát zaměstnavatel pouze z důvodů vyjmenovaných v zákoníku práce, v § 52 písm. a) až h), tedy:
|
Dlužné mzdy může vyplatit úřad práce
V případě, že vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu, můžete se obrátit se žádostí o výplatu dlužných mzdových nároků na příslušnou krajskou pobočku úřadu práce. Ovšem pouze za předpokladu, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti (podle ust. § 3 písm. c) zákona č. 118/2000 Sb). Co to znamená v praxi?
Může se hodit
|
"Na zaměstnavatele musí být podán insolvenční návrh nebo zahájeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení u příslušného krajského soudu," vysvětluje zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Kozelková. Podat insolvenční návrh na svého zaměstnavatele může i zaměstnanec či bývalý zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu.
"Úřad práce ovšem neuspokojuje zaměstnanci plnou výši dlužných mzdových nároků, ale nejvýše v rozsahu, který odpovídá splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období," upřesňuje Kozelková. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
"Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc jeden a půl násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, což dnes činí 36 479 korun," dodává mluvčí.