Ve službách bylo podle posledních známých údajů 54,5 procenta pracujících - proti podílu 38,4 procenta zhruba před deseti lety. V západních ekonomikách je tento podíl až 70procentní. V průmyslu a stavebnictví naproti tomu vydělává již jen 40,8 procenta lidí - proti 46,3 procenta na prahu devadesátých let.
Na zemědělství a lesnictví připadalo dle úřadu zbylých 4,7 procenta ze všech zaměstnanců, když několik let po takzvané sametové revoluci v roce 1989 to bylo ještě 12 procent. Podle ČSÚ je hlavním důvodem restrukturalizace tuzemské ekonomiky.
Trendu se Česko ani jiné podobné země nemohou vyhnout. "Na výrobu stejného množství či stejné hodnoty produkce průmyslu je potřeba řádově o stovky tisíc lidí méně, než tomu bylo dříve," vysvětluje první místopředseda ČSÚ Jiří Křovák.
Služby jsou podle zkušeností úřadu jedinou oblastí, kde lze zaměstnanost dále zvyšovat, protože rostoucí životní úroveň lidí vyžaduje větší a náročnější paletu nevýrobních činností. Služby však tempo úbytku pracujících zatím nahrazovat nestačí.
Největším zdrojem přírůstku nezaměstnanosti je průmysl. "Absorpční schopnost služeb není prostě taková, aby v současné době nahradila ztráty z restrukturalizace výroby," dodává Křovák.
Vůbec největší zastoupení ve službách má Praha s podílem převyšujícím tři čtvrtiny proti dřívějším dvěma třetinám. Ostatní regiony jsou mnohem vyrovnanější. Například další v pořadí, kraje Jihomoravský, Karlovarský, Středočeský a Ústecký, mají podíl kolem 55 procent.
Nejvíce průmyslově-zemědělský kraj Vysočina má ve službách jen 43 lidí se sta. Vyšší podíl služeb však dle statistiky neznamená výkonnější hospodářství. Například Karlovarský kraj je v přepočtu hrubého domácího produktu na obyvatele až 13. mezi 14 oblastmi, naopak kraj Vysočina není dle HDP na hlavu zdaleka poslední.
