Gymnázium Buďánka je jedinou školou v České republice zaměřenou na mimořádně inteligentní děti. V čem je tato škola lepší než ostatní?
Ivana Juřičková, 15 let: Stylem, kterým se tady učí. Ráno se těšíme do školy, protože nás to tady baví. Máme hezké vztahy s učiteli a tím pádem se rádi učíme. Chodila jsem i na státní gymnázium, ale tam se mi nelíbilo. Museli jsme tam dělat všechno podle řádu. Tady diskutujeme. Lidé se nepřekřikují.
Rozálie Kohoutová, 15 let: Můžeme se projevovat úplně svobodně. Říkáme, co chceme a kdy chceme. Nikdo nás nedeprimuje tím, abychom se hlásili. Máme možnost se něčemu naučit, ale nikdo nás k ničemu nenutí, nedává nám domácí úkoly. Všechno záleží jenom na nás.
Lucie Frišová, 16 let: Mohu se věnovat tomu, co mě baví. Učitelé mě v mém snažení podporují a jsou mi kdykoliv k dispozici. Ale na některé spolužáky nemám. Tady je prostě každý osobnost.
Dana Makovičková, ředitelka Gymnázia Buďánka: Naše gymnázium je zaměřené na děti, které se svými schopnostmi vymykají běžnému standardu a potřebují větší péči. Těchto nadprůměrných, zvídavých, kritických dětí tu máme v osmi třídách 128. Podmínkou přijetí je test IQ rovný nebo vyšší než 130, přijatým dětem se nabízí členství v Mense ČR. Teď například proběhne testování v budově gymnázia 27. dubna ve 14 hodin. I pro nás platí osnovy, ale snažíme se dětem nabídnout tolik volitelných předmětů, aby si mohly sami sestavit rozvrh podle svých zájmů a zaměření (v současné době padesát volitelných předmětů). Nadstandardní péče, malý počet žáků ve skupinách (5 až 16), velké množství volitelných předmětů, kvalitní odborníci i z řad vysokoškolských pedagogů - to samozřejmě není levné. Školné je 22 500 Kč ročně, ale máme řadu slev, zejména sociálních. Vedeme děti k tomu, aby si pomáhaly, k toleranci, neboť každé je výjimečné v něčem jiném, k větší samostatnosti, ale také k větší odpovědnosti. Například dceru Kateřiny Havlíčkové, zakladatelky naší školy, přijalo sedm amerických univerzit a nabídlo jí stipendium. Děti jsou tady šťastné a tráví tady značnou část svého volného času.
Ivana Juřičková, 15 let: Stylem, kterým se tady učí. Ráno se těšíme do školy, protože nás to tady baví. Máme hezké vztahy s učiteli a tím pádem se rádi učíme. Chodila jsem i na státní gymnázium, ale tam se mi nelíbilo. Museli jsme tam dělat všechno podle řádu. Tady diskutujeme. Lidé se nepřekřikují.
Rozálie Kohoutová, 15 let: Můžeme se projevovat úplně svobodně. Říkáme, co chceme a kdy chceme. Nikdo nás nedeprimuje tím, abychom se hlásili. Máme možnost se něčemu naučit, ale nikdo nás k ničemu nenutí, nedává nám domácí úkoly. Všechno záleží jenom na nás.
Lucie Frišová, 16 let: Mohu se věnovat tomu, co mě baví. Učitelé mě v mém snažení podporují a jsou mi kdykoliv k dispozici. Ale na některé spolužáky nemám. Tady je prostě každý osobnost.
Dana Makovičková, ředitelka Gymnázia Buďánka: Naše gymnázium je zaměřené na děti, které se svými schopnostmi vymykají běžnému standardu a potřebují větší péči. Těchto nadprůměrných, zvídavých, kritických dětí tu máme v osmi třídách 128. Podmínkou přijetí je test IQ rovný nebo vyšší než 130, přijatým dětem se nabízí členství v Mense ČR. Teď například proběhne testování v budově gymnázia 27. dubna ve 14 hodin. I pro nás platí osnovy, ale snažíme se dětem nabídnout tolik volitelných předmětů, aby si mohly sami sestavit rozvrh podle svých zájmů a zaměření (v současné době padesát volitelných předmětů). Nadstandardní péče, malý počet žáků ve skupinách (5 až 16), velké množství volitelných předmětů, kvalitní odborníci i z řad vysokoškolských pedagogů - to samozřejmě není levné. Školné je 22 500 Kč ročně, ale máme řadu slev, zejména sociálních. Vedeme děti k tomu, aby si pomáhaly, k toleranci, neboť každé je výjimečné v něčem jiném, k větší samostatnosti, ale také k větší odpovědnosti. Například dceru Kateřiny Havlíčkové, zakladatelky naší školy, přijalo sedm amerických univerzit a nabídlo jí stipendium. Děti jsou tady šťastné a tráví tady značnou část svého volného času.
