ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kdy má smysl pojistit se na život a dokdy být pojištěný

  • 0
Podle názvu to může vypadat, že životní pojištění je tu pro případ ztráty života. To je však jen část pravdy. Významnou součástí životní pojistky jsou rizika úrazu a jeho trvalých následků, invalidity, pracovní neschopnosti. Jejich zajištění přitom může být pro finanční fungování rodiny významnější než samo pojištění pro případ smrti.

Cynicky řečeno: když někdo zemře, je to tragédie, pokud však žije, potřebuje peníze a nevydělává, je to finančně náročnější.

Ze statistik České asociace pojišťoven lze vyčíst, že loni životních pojistek ubylo, pojistné, jež pojišťovny od klientů vybraly, však vzrostlo. Zdálo by se tedy, že pojišťovny zdražují. Ty však říkají, že nikoli – trendem je sjednávání vyšších pojistných částek, za což pojišťovny inkasují víc.

„V posledních letech také vstupují do pojištění starší lidé, kteří je mají přirozeně dražší a tudíž vyšší rizika. To souvisí i s tím, že si takoví klienti berou hypotéky,“ vysvětluje Eva Svobodová z pojišťovny UNIQA.

Pojistná částka? Podle okolností

Podle finančních poradců nemají smysl desetitisíce, ba ani statisíce. Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny doporučuje: „Ideální pojistná částka by měla být sedmimístná, řádově miliony korun. Samozřejmě každá smlouva by měla odrážet klientovy potřeby.“

Milionové cifry nejsou nutné vždy – individuální nastavení může počítat třeba s tím, že máte majetek, který lze prodat, případně soudržnou rodinu, jež vás nenechá na holičkách.

Fakta

  • 4 917 218 smluv životního pojištění spravovaly pojišťovny v roce 2021, bylo to o 119 429 méně než v roce předešlém.
  • 6 miliard Kč, o tolik víc (i přes pokles počtu smluv) pojišťovny vybraly od klientů na pojistném.

Zdroj: ČAP

Miliony korun navíc nebývají sjednány jako pojistná částka pro všechna rizika. Není výjimkou, že v návrhu je klasické pojištění na smrt třeba jen padesát tisíc. O to lépe jsou pak pojištěna jiná rizika.

Pojišťovny v poslední době rády pracují s takzvanou snižující se pojistnou částkou – dříve to byla dominanta pojištění k hypotéce. Funguje tak, že jak se snižuje dluh, tak se snižuje pojistná částka. Dnes ji často nabízejí i živitelům rodin. Nastaví ji tak, aby pojistná částka klesala ve chvíli, kdy se děti osamostatňují.

Dokdy být pojištěný?

Finanční poradci doporučují dvě věkové hranice, u nichž má smysl životní pojištění řešit. Tou první je doba, kdy je někdo další závislý na klientově příjmu: malé děti, druhý rodič na mateřské či rodičovské, nemocný partner, který sám nevydělává.

Druhou hranicí je vlastní produktivní věk – zde má smysl dostatečné pojištění invalidity či následků úrazu. U pojištění, u něhož klient využívá daňového zvýhodnění (zjednodušeně pojištění, v němž se současně spoří na stáří), je zákonnou podmínkou, aby smlouva trvala aspoň 60 měsíců a do roku, kdy je člověku 60.

Levné to nebude

Čtyřicetiletý člověk by měl počítat s tím, že zaplatí minimálně tisícovku měsíčně. Cenu kromě pojistných rizik a částek ovlivňuje věk klienta (čím starší, tím podle statistik rizikovější, a tudíž nákladnější) a jeho životní styl. Pojišťovny nabízejí například slevy pro nekuřáky, sportovce.

Naopak pojištění může zdražit horší zdravotní stav. Ten musíte při sjednávání smlouvy doložit zdravotním dotazníkem, u vyšších částek potvrzením od lékaře. Nevyplatí se nic zatajovat – pojišťovna by později mohla odmítnout vyplatit peníze, kdyby zjistila, že pojistná událost souvisí s léčbou, o níž jste se nezmínili.

Dražší jsou pochopitelně pojistky, v nichž klient spoří rezervu na budoucnost (na stáří, pro děti…). Takzvané investiční pojistky jsou navíc složité – výpočtu poplatků často nerozumějí ani poradci, kteří je prodávají. „Rekordní sazebník poplatků investičního pojištění, se kterým jsem se v praxi setkal, má přes 10 stran, jde o nejsložitější produkt na trhu z pohledu běžného spotřebitele,“ varuje Martin Podávka z Pillow.

Vyzkoušeli jsme za vás

Internet nabízí porovnání životních pojistek – do formuláře zadáte informace o svém věku, výšce, váze, typu a výši příjmů i výdajů... a nakonec své kontaktní údaje. A pak se vám někdo ozve. To v lepším případě.

V tom horším, jako třeba na stránkách Chytrý Honza, uvedete jen věk, typ práce a kontakt a zobrazí se vám přehled. Ale není šitý na míru, je to jen seznam pojistek a pojišťoven, nejspíš těch, s nimiž má společnost zprostředkovatelskou smlouvu. Po chvíli se sice ozve operátorka, ale to porovnání se koná až následně, takže jako byste mluvili s jakýmkoli finančním poradcem.

Pomůže životní pojištění, když je válka?

Válčí se. Sice ne v Česku, ale blízko. Dá se proti takovým rizikům pojistit? Naprostá většina pojišťoven má válku ve výlukách. Přesněji události, které by se staly v přímé souvislosti s válečným konfliktem. Všechny pojišťovny tvrdí, že by postupovaly citlivě. Například Allianz, ČPP, Generali Česká, Komerční pojišťovna (produkt Elán), NN, Pillow a Simplea by dokázaly plnit při válečném zranění civilisty, podmínkou však je, aby poškozený nebyl aktivním účastníkem odporu.

A jiné by to nebylo ani v situaci, kdy by válka dorazila až do Česka. Allianz upozorňuje, že by její pojištěnci měli limit plnění stanovený na dva miliony korun. I zde platí „bez zbraně v ruce“. Výjimku tvoří speciální profesní smlouvy pro vojáky, jež nabízejí třeba UNIQA či Kooperativa.

A jak je to, když je člověk například v Polsku či na Slovensku a válka by se rozšířila i tam? Podmínka neaktivity platí i zde. Týká se nejen klasického životního a úrazového pojištění, ale i cestovního. ERV Evropská upozorňuje: „Pokud si klient sjedná cestovní pojištění, vycestuje do zahraničí a během jeho pobytu bude oblast přidána na seznam válečných zemí, bude mu cestovní pojištění platit maximálně 14 dní. Do té doby by měl destinaci opustit.“