Stát bude nadále hýřit

Od roku 2001 stát podporuje rozvoj dobrovolného pilíře sociálního zabezpečení daňovým zvýhodněním vybraných životních pojištění. 3 roky praxe však odhalily, že zákon o dani z příjmu je v oblasti zdanění životního pojištění mnohdy velmi nejednoznačný a celou řadu objektivních skutečností vůbec neřeší. Jak si v tomto ohledu stojí připravovaná novela zákona o dani z příjmu?

Včera začala 11. schůze Senátu, na které má mimo jiné dojít k projednání a schválení novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Přestože odborná veřejnost neustále poukazovala na nejasnosti v oblasti zdanění životního pojištění, Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona v takové podobě, že problematické oblasti a nejednoznačné pasáže z velké části opět neřeší.

Připravovaná novela rozšiřuje předmět zdanění pojistného plnění o jakýkoliv příjem z pojištění osob, který nezakládá zánik pojistné smlouvy. Předmětem daně z příjmu se tak nově stanou dávky denního odškodného či nemocenského pojištění snížené o zaplacené pojistné do doby výplaty dávky. Dále novela předpokládá zpřesnění požadavku na pojistníka, který musí být zároveň pojištěným, a nově rozšiřuje způsob prokazování nároku na daňovou úsporu o pojistku (písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy). Tím by měly být odstraněny obavy některých klientů o bezpečnost citlivých údajů, neboť doposud se odečitatelná položka v daňovém přiznání dokazovala celou pojistnou smlouvu.

Novelu zákona o daních z příjmu naleznete ZDE.

Více o finančních zaměstnaneckých výhodách naleznete ZDE.

Při sjednání soukromého životního pojištění na minimálně 5 let a minimálně do věku 60 let si pojistník může odečíst od základu až 12 000 Kč ročně (více se dočtete ZDE.) Od základu daně je dle zákona možné doposud odečíst zaplacené pojistné na zdaňovací období. Zaplatí-li tak pojistník například v půlce roku roční pojistné 12 000 Kč, má nárok si odečíst od základu daně pouze 6 000 Kč, přestože praxe mnoha pojišťoven je jiná. Ve snaze získat klienty totiž některé pojišťovny vystavují potvrzení o zaplaceném pojistném na celých 12 000 Kč.

Přestože některé pojišťovny volaly po jednotném výkladu stávajícího zákona, vydala se připravovaná novela přesně opačnou cestou. Pokud bude novela zákona o dani z příjmu schválena, pojištěný si bude moci odečíst běžné pojistné ve výši 12 000 Kč ročně, i když jsou zaplaceny například až v prosinci.

Současná právní úprava naprosto neřešila, zda se má daňová uznatelnost vztahovat i na mimořádné pojistné. Ze senátní verze textu je patrné, že novela je v tomto ohledu již jednoznačná. Zaplacené mimořádné pojistné nebude již pro pojištěného daňově uznatelným nákladem.

Znění vybraného odstavce připravované právní úpravy: verze Senát

Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené běžné pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu89) za předpokladu, že výplata pojistného plnění důchodu nebo jednorázového plnění je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Jednorázově zaplacené pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Pan poslanec Michal Kraus z ČSSD však prosadil do zákona na poslední chvíli a celkem nenápadně pozměňovací návrh, který rozšiřuje povinnosti pojištěného, který chce uplatňovat daňové úlevy, o povinnost sjednání minimální pojistné částky.  Minimální pojistná částka se stanoví pro smlouvy soukromého životního pojištění s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. To samozřejmě nahrává pojišťovnám, kterým budou z vyšších pojistných částek plynout vyšší zisky. Zároveň jeho pozměňovací návrh vyžaduje, aby pojišťovnou, u které lze sjednat daňově uznatelný produkt, byla pojišťovnou tuzemskou nebo tuzemskou pobočkou zahraniční pojišťovny. Zde však může dojít po vstupu do EU, kde platí princip jednotné licence, ke značným úskalím, neboť tato právní úprava bude tvořit nerovné konkurenční prostředí.

Jak můžete níže vidět, Krausův pozměňovací návrh opět neřeší stávající nejasnosti kolem mimořádného pojistného a zaslouženého pojistného, které senátní verze již velmi jednoznačně řešila.

Znění vybraného odstavce připravované právní úpravy: verze Kraus

Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na jeho soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je tuzemskou právnickou osobou nebo tuzemskou pobočkou zahraniční pojišťovny, za předpokladu, že výplata pojistného (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let a pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití splňují podmínku minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné částky základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. U pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňovou uznatelnost, není poplatník jako pojistník a pojištěný v jedné osobě povinen podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Předčasné výběry podporuje stát i nadále

Začnou se banky konečně starat o blaho svých klientů? Vyplatí se vám klíč k penězům? Více ZDE.

Při nedodržení podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění zaniká nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně a pojištěný musí vrátit předchozí daňové úspory. Pojištěný však dle připravované úpravy nemusí vracet daňovou úsporu při předčasných či mimořádných výběrech. Stát tak bude podporovat i produkty, které nechtěl, a bude tak nadále přicházet o nemalé prostředky. 

Na straně zaměstnavatele se problematika zpětného dodanění opět vůbec neřeší. Připravovaná novela zákona neurčuje, jak se postupuje při porušení podmínek trvání smlouvy (minimálně 5 let a minimálně do 60 let věku pojištěného)  či při mimořádných výběrech. Pokud tak přispívá zaměstnanci zaměstnavatel a zároveň to produkt pojišťovny umožňuje, pojištěný zaměstnanec si může vybrat státem podporovaný mimořádný vklad zaměstnavatele bez zpětného vrácení daňové úspory.

Tyto nejednoznačnosti v zákoně způsobují různé interpretace jak mezi finančními úřady tak i mezi pojišťovnami či pojišťovacími zprostředkovateli. Místo toho, aby si pojišťovny konkurovaly pouze kvalitou a cenou pojistné ochrany, tak využívají některé těchto nedostatečností právní úpravy ke svému prospěchu. (Více se dočtete ZDE).

Pozor na nálety pojišťováků. Garance vás přijde draho. Více ZDE.

Zákon o dani z příjmu se mění celkem pravidelně. Může se tak klidně stát, že produkt před lety uzavřený jako daňově uznatelný bude dle nových pravidel státem nepodporovaný. Jediná cestou, jak se vyhnout spekulacím a nekoncepčním ex post řešením, by byla certifikace daňově uznatelných produktů. Dozor by rozhodl, který produkt splňuje původní záměr daňové podpory životního pojištění, a na ten by se pak vztahovala daňová podpora.

Ať dopadne situace kolem projednávané novely jakkoliv, zůstane problematika zdanění životního pojištění nadále komplikovaná a nejednoznačná. Místo zkvalitnění a zefektivnění třetího pilíře sociálního zabezpečení tak zůstává životní pojištění a jeho zdanění rájem poradenských firem, které na spletitých výkladech zákonů vydělávají a celý systém tak zbytečně prodražují.

Pozn. Poslanecká sněmovna na poslední chvíli schválila pozměňovací návrh k novele zákona o daních z příjmu, přestože Senát vydal novelu ve svých tiscích bez Krausovy změny.

Jaký je váš názor na daňové zvýhodnění životního pojištění? Domníváte se, že stát vynakládá prostředky za současných podmínek efektivně? Děkujeme za názory.