Pro vyplacení prosincových důchodů, na které už ve státním rozpočtu jaksi nezbylo, bylo použito 9,3 miliardy korun z účtu státních finančních aktiv, kde je zatím téměř patnáct miliard původně určených právě na již výše zmiňovanou důchodovou reformu. Co z nich zbude za pár let, každý může tušit.
Zde je vidět, že státu začíná téct do bot už dnes a ke všemu je třeba připočítat několik dalších faktorů, které nás všechny v budoucnu čekají. Zatímco v roce 1900 jsme měli cca deset pracujících na jednoho důchodce, v roce 2000 to byli přibližně dva pracující na jednoho důchodce, tak podle posledních průzkumů doba „jeden na jednoho“ je blíž, než si mnozí z nás myslí - celoevropsky se odhaduje rok 2050, u nás potom 2037. To je jasný důkaz toho, že obyvatelstvo nám stárne a stárne, což zapříčiňuje, že výdělečně činní nezajistí dostatek prostředků na výplaty důchodů budoucím penzistům a současně jim navíc ubudou i peníze na svou současnou životní úroveň, bydlení, výchovu a vzdělání dětí apod. Právě tato skupina výdělečně činných se nám neustále ztenčuje.
Podívejme se na to, jaké hlavní kroky by již nyní musel stát udělat, aby mohl plně hradit vyplácení penzí ještě v roce 2050:
1. Zvýšit důchodové pojištění minimálně o deset procent. Tedy místo součastných 28 procent z platu, které stát dohromady vybere od zaměstnance i jeho zaměstnavatele, by vybíral o deset procent více, na celých 38 procent.
2. Snížit výši vyplácené penze o dvanáct procentních bodů.
3. Výrazně prodloužit věk odchodu do důchodu.
Zdroj: OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)
Pojďme se tedy na konkrétním příkladě podívat na to, jaké jsou možnosti tomuto neodvratnému propadu příjmů předejít.
DAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDEVstupní údaje
Pavel (22 let) žije se svojí přítelkyní Evou (24 let) v pěkném bytě v centru středně velkého města. Pavel pracuje jako truhlář, Eva je asistentkou ředitele. Pavel si vydělá 24 000 Kč hrubého a Eva 19 000 Kč hrubého. Otázku bydlení mají díky finanční pomoci rodičů plně vyřešenou, byt, ve kterém společně žijí, je dostatečně velký a oběma plně vyhovuje i do budoucna, kdy by rádi založili rodinu.
Oba mají tři roky staré smlouvy na stavební spoření, peníze z nich plánují použít na zařízení dětského pokoje.
Požadavky
Ani jeden z dvojice do dnešního dne nespoří žádné další prostředky. Naštěstí si oba vážnost výše uvedených rizik v postproduktivním věku plně uvědomují a pro účely zajištění svých budoucích příjmů vyčlenili každý částku ve výši asi deseti procent své čisté měsíční mzdy.
INVESTOVÁNÍ PRO CHUDÉJaké máme možnosti?
Asi nejznámějším nástrojem k řešení důchodové situace je penzijní připojištění, kde jsou prostředky vázány na, v tomto případě dlouhých 38, respektive 36 let. Při takto dlouhém časovém horizontu je třeba si uvědomit fakt, že vliv státních podpor na celkový výnos je minimální, mnohem větší význam bude mít zhodnocení, které poskytne fond. Investice prostřednictvím penzijního fondu je poměrně konzervativní, takto mladý člověk si vzhledem k dlouhému časovému horizontu může dovolit dynamickou, či agresivní strategii. Ta se určuje pomocí různých investičních dotazníků, které by s vámi měl váš investiční zprostředkovatel vždy vyplnit.
Penzijní připojištění se doporučuje použít jen při velmi nízkém pravidelném vkladu, např. 100 až 300 korun měsíčně. Zbylé prostředky je lepší investovat do otevřených podílových fondů v kombinaci s investičním životním pojištěním.
Konkrétní řešení
|
Rady a tipy |
|
· V žádném případě nepodceňovat důchodovou problematiku, jde o věc, která se týká každého z nás. |
Po 10 letech trvání této investice je v podílovém fondu dostatek prostředků na samofinancování celé kombinace těchto tří produktů. Předpokládané celkové zhodnocení vložených 180 000 Kč se rovná částce přes 2 miliony korun jednorázově, nebo měsíční rentě 21 000 Kč po dobu 15 let. Zbylé, Pavlem vyčleněné, prostředky jsme ponechali v rezervě záměrně. V případě Evina těhotenství se Pavel stává jediným živitelem a pak bude potřeba sjednat této situaci odpovídající pojistnou ochranu.
Eva - předpokládaný odchod do penze v 60 letech. Máme tedy 36letý časový horizont, k dispozici 1 500 Kč měsíčně. U Evy je třeba počítat s možným odchodem na mateřskou, v tu chvíli by výše zmiňovaných deset procent z platu bylo pro Evu příliš velkým zatížením, čímž se nám výrazně sníží doba, po kterou je Eva schopna si spořit. Proto doporučujeme o to intenzivnější, leč časově kratší kombinaci, a to: 2 000 Kč měsíčně do fondu, k tomu ve druhém roce jednorázový vklad zbylých prostředků ze stavebního spoření, předpoklad je 50 000 Kč, k tomu investiční životní pojištění sjednané na 36 let s měsíční úložkou 1 000 Kč.
V tomto případě už ve třetím roce tohoto programu dojde k efektu samofinancování, ve fondu naspořená částka je dostatečně vysoká na to, aby po zbylou dobu, tedy 33 let, financovala nejenom sama sebe, ale i investiční životní pojištění. Za vložených 158 000 Kč dosáhneme výsledku cca 1,2 milionu jednorázově, nebo 15leté renty ve výši 9 200 Kč měsíčně.
V tomto konkrétním případě je jasně viditelné to, že čím dříve se nastartuje vhodný spořící program, tím menší je potřeba finančních prostředků. Pro zajímavost, pokud by Pavlovi bylo o deset let více, totožná kombinace, rozdílná pouze o deset let kratším časovým horizontem, by stála 3 300 Kč měsíčně, celkem tedy 396 000 Kč, což je o 216 000 Kč více, než ve výše zmíněném příkladu.
Pozn.:
1. Zde navržené řešení není jediné možné, mohli bychom najít i další možnosti.
2. Výpočty jsou pro zjednodušení zaokrouhleny a není uvažováno s časovou hodnotou peněz.
Komerční prezentace:
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
