Pokračování: Bankopojištění má své místo na trhu (Investor, 17.04.2003 0:26)
Tento příspěvek se asi celý skutečně nevešel, zde je jeho pokračování:
A nebo to vědí, ale jsou takoví podrazáci, že se to nestydí prodat i vlastním rodinným příslušníkům, jen aby plnili plán a jejich odměny ještě dále rostly, pro normální smrtelníky, do závratných výšin. Mimochodem, u nich se vždy začíná s prodejem nových produktů ... Na nich se vyzkouší záludnosti ve vyplňování smluv, u nich se závady lépe odstraňují než u "cizích", od kterých hrozí nějaká ta stížnost.
Je mi jasné, že řada těchto zkušeností pramení z toho, že na menší pobočce, kde každý každého zná, je trochu jiná situace (v kladném ale i záporném směru) než na nějaké velké, kde je větší anonymita. Na té malé poznají, že přišel nějaký kontrolní orgán, kterého neznají, a podle toho se chovají jinak než ke stálé klientele, na velké pobočce se zase nemusí stydět udělat na klientovi nějakou prasárnu, na kterou se přijde až po mnoha letech.
Co se týče pravdivých informací při prodeji, doporučovala bych jednání nahrávat s možností využít záznam při soudní při. Protože spořitelní prodavači vám jednoduše lžou do očí nebo informace záměrně zamlčují či upravují k obrazu svému. A jelikož prodejce nemá ani tušení o nějaké likvidaci, nalže vám mnohé i nevědomky. A vy se pak při pojistné události nestačíte divit ... Ale tohle se snad dělá ve všech pojišťovnách. Asi by to chtělo změnit zákon, aby prodávat produkty mohli jen likvidátoři a ti pak byli plně odpovědni za pojistné plnění.
Perličkou v činnosti FS České spořitelny bylo uzavírání tzv. povinného ručení, opět v bance. Jeden rok se muselo dělat ve spořitelně. Aby bylo zaručeno plnění plánu i v dalších letech, smlouvy se uzavíraly zásadně na dobu určitou - 1 rok - i když mohly být uzavřeny na dobu neurčitou a klient by pak nemusel opakovaně chodit do spořitelny. Klientům, jejichž typizaci uvádím níže), se vždy něco nabulíkovalo, čemu museli uvěřit. Pak ale managment rozhodl, že dále se povinné ručení uzavírat na pobočkách spořitelny nebude. Jaké bylo zděšení klientů, že museli do jiných míst. Ve velkých městech, kde byly jak pobočky spořitelny tak i pojišťovny, o nic nešlo, ale v případě, že se v místě pobočka pojišťovny nevyskytovala, měli rázem o starost navíc. Minimálně den dovolené do většího města, kde pobočka pojišťovny byla (pokud chtěli zůstat věrni, pokud nechtěli využít podomních prodejců pojištění á la podomní prodej hrnců). Být takto postiženými, hned píšu stížnost na Ministerstvo financí, že mi tenkrát odmítli udělat smlouvu na dobu neurčitou a já teď musím lítat po čertech ďáblech... Svědky by nebyl problém sehnat.
Ke srovnávacím tabulkám: nemůžeme srovnávat nesrovnatelné! Pokud ve vyspělé cizině toto funguje, my vyspělou civilizací určitě nejsme, my jsme na Balkáně. Takže u nás prodej těchto produktů nemůže být v takové kvantitě jako v cizině. Je mi jasné, že přebubřelý managment spořitelny a pojišťovny si myslí něco jiného, ale to jen v zájmu s