Hlavní roli při rozhodování hraje doba, která zbývá do dosažení důchodového věku. Čím delší tato doba je, tím je produkt pro klienta méně výhodný, a to zejména kvůli zdanění výnosů na konci spoření.
Výše zdanění je 15 procent a může převýšit částku, kterou stát střadatelům vyplatil na státních podporách. Jak to je, si ukážeme na dvou příkladech.
Příklad 1: Když si klient například spoří 10 let částku 1 000 korun měsíčně a od státu obdrží podporu 230 korun měsíčně, celkem na konci bude mít na účtu (při zhodnocení 5 procent ročně) zhruba 185 650 korun. Zisk tedy bude činit asi 38 050 korun, na daních klient státu odvede zhruba 5 707 korun. Státní podpora za 10 let činila 27 600 korun.
Příklad 2: Pokud si však klient spoří stejnou částku po dobu 40 let, celkem na konci bude mít na účtu zhruba 1 783 000 korun. Zisk tedy bude činit asi 1 119 600 korun a na daních klient státu odvede daň zhruba 178 890 korun. Státem vyplacená podpora za 40 let však činila pouhých 110 400 korun.
V druhém případě je pro klienta výhodnější zhodnocovat peníze například prostřednictvím podílových fondů, kde se výnosy nedaní a mohou být i vyšší než u fondů penzijních společností.
