Rozpětí českých důchodů je přitom velmi široké. Nejnižší starobní důchody se pohybují pod hranicí tří tisíc korun a má je téměř šest tisíc lidí. Dalších 9 902 seniorů pobírá penzi v rozmezí od tří do čtyř tisíc korun měsíčně.
„Důchod v minimální výši může být přiznán v případech, kdy sice lidé splní podmínku potřebné doby pojištění, ale v rozhodném období nemají buď téměř žádné, nebo velmi nízké příjmy a důchod jim jednoduše řečeno není z čeho vypočítat,“ říká Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Minimální výše procentní výměry důchodu je stanovena zákonem o důchodovém pojištění. Nyní je to 770 korun. K ní náleží základní výměra důchodu, která v roce 2016 činí 2 440 korun. Minimální výše důchodu přiznaného v roce 2016 tedy činí 3 210 korun.
Podprůměrnou penzi má přes 803 tisíc seniorů
Průměrná česká penze nyní dosahuje 11 422 korun, méně než 11 tisíc korun však pobírá od státu přes 803 tisíc starobních důchodců.
Průměrná výše starobní penze v ČR k 31. 6. 2016: 11 422 Kč
|
Naproti tomu nejvyšší česká penze přesahuje 100 tisíc korun měsíčně a pobírá ji jeden člověk. Dalších 96 lidí má starobní důchod v rozmezí od 40 do 90 tisíc korun měsíčně.
„Pokud ČSSZ vyplácí či v minulosti vyplácela starobní důchody v pásmu nad 100 tisíc korun měsíčně, pak se zpravidla jedná o důchody přiznané podle zákonů platných před rokem 2015. V současnosti je přiznání starobního důchodu ve výši 100 tisíc korun s ohledem na zastropování pojistného a existenci dvou redukčních hranic prakticky nemožné,“ říká Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Pro řadu seniorů již ale není starobní penze pouhá almužna. Nadprůměrný důchod ve výši nejméně 12 tisíc korun má v Česku přes 679 tisíc penzistů.
| Výše důchodu v Kč | Počet vyplácených starobních důchodů |
|---|---|
| 10 000 až 10 999 | 299 932 |
| 11 000 až 11 999 | 287 615 |
| 12 000 až 12 999 | 253 497 |
| 9 000 až 9 999 | 250 544 |
| 13 000 až 13 999 | 188 133 |
| Zdroj: ČSSZ, k 31. 3. 2016 | |
Český důchodový systém je založený na principu solidarity. Lidé v produktivním věku tedy financují ze svých odvodů důchody seniorů. Nejvíce samozřejmě přispívají ti, kdo mají vysoké příjmy. Letošní maximální vyměřovací základ pro výpočet odvodů činí 1 296 288 korun (48násobek průměrné mzdy). I když došlo k zastropování pojistného, Češi s nadstandardními příjmy i tak odvádějí vysoké částky. Maximální odvod u zaměstnance je nyní 408 330 korun, u OSVČ 378 516 korun měsíčně.
Jak dosáhnout na vyšší státní penzi
Podle současné legislativy je možné dosáhnout i na vyšší penzi, záleží to ovšem na kondici každého jedince. „Na výši důchodu má také vliv skutečnost, zda osoba pracuje tak zvaně na procenta. Tedy dál pracuje, i když jí už vznikl nárok na důchod, to znamená, že dosáhne řádného důchodového věku a získá potřebnou dobu pojištění. Za této situace je každých 90 dnů výdělečné činnosti hodnoceno 1,5 %,“ přibližuje Jana Buraňová.
Příklad:Muž narozený v roce 1953 dosáhne důchodového věku v roce 2016. Muž celý život pracoval, získal celkem 48 let důchodového pojištění (tj. 72 % výpočtového základu) a dosahoval vysokých příjmů. V případě přiznání starobního důchodu ke dni dosažení důchodového věku činí jeho výše 28 994 Kč měsíčně (maximální možná výše). Pokud by tento muž pracoval tzv. na procenta ještě dalších 8 let, pak by výše starobního důchodu činila cca 50 000 Kč měsíčně (procentní výměra by se zvýšila o dalších 48 % výpočtového základu). |
Zvýšit starobní penzi si mohou i důchodci, kteří si přilepšují výdělečnou činností. Navýšení ale není automatické, je třeba o něj požádat písemně.
Čtěte také |
„Pracující důchodci si mohou podat žádost o zvýšení důchodu za každých 360 odpracovaných dnů. Tu je možné podat prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení podle místa bydliště, popřípadě zaslat přímo na ústředí ČSSZ. V letošním roce jsme již obdrželi 60 930 těchto žádostí,“ říká Jana Buraňová.
Zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost (zakládající účast na pojištění) vykonávanou při pobírání tohoto důchodu činí 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti. „Částka, o kterou se důchod navýší, je individuální, protože se stanovuje z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen jeho starobní důchod,“ dodává mluvčí.
