Momentálně je průměrný starobní důchod 12 347 korun. Jeho výše závisí na tom, jak dlouho jste byli pojištěni a kolik jste v jednotlivých letech vydělávali. Počítá se s příjmy od roku 1986 a zároveň za dobu, kdy byl člověk plnoletý.
Výpočet starobního důchodu je poměrně složitý – příjmy z jednotlivých let se násobí různými koeficienty, existují limity pro započtenou částku. Nejsnazší je zkusit si budoucí důchod spočítat na kalkulačce České správy sociálního zabezpečení. Kalkulačka funguje pro ty, kteří se do penze chystají v následujících pěti letech. Je orientační.
Jednou za rok můžete ČSSZ požádat o zaslání informativního listu důchodového pojištění, abyste věděli, jaká čísla a data máte do kalkulaček dosadit. Ti, kdo mají datovou schránku, mohou využít i online výpočet, kdy se data evidovaná ČSSZ načtou do výpočtu automaticky.
Správa sociálního zabezpečení však nemá povinnost počítat vám důchod předem „na zkoušku“, jestli o něco takového stojíte, můžete se sami obrátit na specialistu – důchodového poradce. Výpočet vás bude stát asi 500 korun, ale vyplatí se, protože se možná dozvíte nějakou „fintu“, díky níž plně využijete zákonných podmínek a budete mít penzi o něco vyšší – požádáte třeba o penzi o týden později, než vám vznikne nárok.
V době, kdy pobíráte starobní penzi, si můžete bez omezení i vydělávat. Odchod do důchodu není ani důvodem k rozvázání pracovního poměru – můžete dál vydělávat a pobírat i penzi.
Starobní důchod přiznají nejpozději v 70 letech
Ženy odcházejí do důchodu dříve než muži a ty, které vychovaly děti, ještě dříve. To platí u lidí, kteří se narodili před rokem 1971. U mladších lidí se vše srovná – odchod do penze bude v 65 letech, bez ohledu na počet vychovaných dětí. Přehled věku odchodu do penze si můžete spočítat na naší důchodové kalkulačce.
Porovnejte si, jak spořit na stáří, a vyberte tu nejvýhodnější nabídku. |
Nejde však jen o to „být patřičně starý“. Důležité je i to, že člověk pracoval a hlavně platil důchodové pojištění. V současnosti stačí „mít pojištěno“ 34 let, od příštího roku bude třeba získat 35 let.
Pojištěnou dobou je období, kdy jste byli zaměstnáni a zaměstnavatel za vás odváděl pojistné či jste podnikali a pojistné jste platili sami. Kdo nemá dostatečný počet let, musí dál pracovat/ podnikat, i když už dosáhl důchodového věku.
Aby to bylo ještě zamotanější, když dosáhnete věku alespoň o pět let vyššího než je důchodový věk stejně starého muže, bude stačit mít „odpracováno“ jen 20 let. Nejpozději by tak člověk mohl jít do penze v 70 letech.
Chybějící léta si lze za určitých podmínek dokoupit: je to nejvýš 15 let a od letošního února navíc platí, že současně musíte mít alespoň jeden rok pojištění. Dokoupení potřebného času je možné za 2 099 korun měsíčně. Údaj platí pro rok 2018.
Vojna a rodičovská pomohou s dobou pojištění „pojištěných let“, existují i náhradní doby. Je to období, které se započítává do potřebných roků pro získání nároku, i když jste v takovém období neměli příjmy a neodváděli pojistné.
Mezi nejčastější náhradní doby patří:
- Studium – počítá se doba studia před rokem 2010, nejvýše šest let od doby plnoletosti. A muselo jít o soustavné studium na střední, vyšší odborné či vysoké škole v ČR. Řádné dokončení školy není podmínkou, takže pokud jste místo k závěrečným zkouškám zamířili rovnou do praxe či na mateřskou, nic se neděje. Roky studia po roce 2010 již tuto výhodu nemají.
- Vojna – náhradní doba se počítá těm, kdo konali vojenskou službu do 30. 6. 2016 (a nejde přitom o vojáky z povolání), případně civilní službu (do roku 2004).
- Rodičovství – do náhradní doby se počítá osobní péče o dítě do 4 let věku. V případě nemocných dětí i déle – pokud jde o vážnější postižení, kvůli kterému je dítě zařazeno do některého ze stupňů závislosti na péči.
- Nemoc – se počítá, pokud jste například skončili v práci a ještě v sedmidenní ochranné lhůtě onemocněli a byli v dočasné pracovní neschopnosti (na neschopence), byli v karanténě či pobírali ošetřovné či dávku otcovské poporodní péče. V případě nástupu na mateřskou je ochranná lhůta 180 dní. Kdo je v invalidním důchodu třetího stupně, ten si za toto období též počítá náhradní dobu pojištění.
- Nezaměstnanost – jestliže jste byli registrováni na úřadě práce, tato doba se může počítat, pokud jste měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, případně jste nárok neměli, protože jste dostali od zaměstnavatele odstupné, či jste byli na rekvalifikaci. Pokud jste nezaměstnaní déle, započte se lidem do 55 let věku jeden rok náhradní doby, starším pak maximálně tři roky.
U nemoci a nezaměstnanosti se od roku 2010 do doby pojištění počítá 80 % doby.
Kde o důchod žádat
Čtyři měsíce před tím, než dosáhnete důchodového věku, můžete požádat na místně příslušném pracovišti České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu. Zároveň se rozmyslete, zda budete současně pracovat dál (a pobírat plat i penzi), nebo zda skončíte i v zaměstnání. To byste měli s předstihem sdělit svému zaměstnavateli. Obvykle se takový pracovní poměr končí dohodou. Pokud by však zaměstnavatel měl kvůli vašemu odchodu problémy, může trvat na dvouměsíční výpovědní době.
Žádost o důchod sepíšete na Okresní správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště. Ve výjimečném případě je to možné i na jiné OSSZ.
Žádost o důchod podáváte osobně, případně k tomuto úkonu můžete zmocnit jiného člověka na základě udělené plné moci. Žádost s žadatelem sepíše pracovník oddělení důchodového pojištění. Žádost můžete podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Později je to možné kdykoliv.
Počítejte s tím, že sepsání žádosti zabere nějaký čas. Jde o časově náročný úkon, při němž je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, například také to, zda jste pracovali v zahraničí, jestli máte exekuci, nebo jste v insolvenci, či jestli pobíráte důchod od jiné instituce a podobně.
Zjistíte-li, že v evidenci ČSSZ chybí záznam o době zaměstnání, nejprve se obraťte na tehdejšího zaměstnavatele, aby dodatečně splnil povinnost vyhotovit evidenční list důchodového pojištění. Není-li to možné, například proto, že zaměstnavatel nespolupracuje, můžete se obrátit na OSSZ/PSSZ/ MSSZ, která u zaměstnavatele zabezpečí splnění jeho povinnosti.
Když už zaměstnavatel neexistuje, můžete doložit své doklady: pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele, výplatní pásky, kopie mzdových listů, atp.) ČSSZ rozhodne, zda uvedené doklady dostatečně prokazují dobu pojištění a případně za zaměstnavatele vyhotoví evidenční list za celou nebo část chybějící doby.
K žádosti o důchod je potřeba doložit spoustu dokladů. Připravte si originály nebo úředně ověřené kopie těchto listin:
- Občanský průkaz
- Doklad o studiu či vyučení; týká se to i nedokončeného studia. Například výuční list, maturitní vysvědčení nebo výkaz o studiu (index), u nedokončeného studia vysvědčení z jednotlivých ročníků, nebo potvrzení školy o délce trvání studia.
- Doklady prokazující doby zaměstnání, případně doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění.
- Muži – doklady o výkonu vojenské a civilní služby, rozhodnutí OSSZ o době péče o dítě do 4 let věku ukončené do 30. 6. 2007 (k prokázání pozdější péče postačí čestné prohlášení).
- Ženy – doklady prokazující výchovu dětí a péči o děti: rodné listy dětí, popřípadě výpisy z matriky, doklad o osvojení, předkládá se rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo dítě svěřeno do péče žadatelky.
- Kdo si chce nechat posílat důchod na účet, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“ nebo „Žádost o zařízení výplaty důchodu na účet manžela (manželky) v České republice“.
Každý má přitom na výběr několik možností, jak řešit důchod. Podrobnosti čtěte na následujících stránkách.
