Momentálně je průměrný starobní důchod 12 347 korun. Jeho výše závisí na tom, jak dlouho jste byli pojištěni a kolik jste v jednotlivých letech vydělávali. Počítá se s příjmy od roku 1986 a zároveň za dobu, kdy byl člověk plnoletý.
Výpočet starobního důchodu je poměrně složitý – příjmy z jednotlivých let se násobí různými koeficienty, existují limity pro započtenou částku. Nejsnazší je zkusit si budoucí důchod spočítat na kalkulačce České správy sociálního zabezpečení. Kalkulačka funguje pro ty, kteří se do penze chystají v následujících pěti letech. Je orientační.
Jednou za rok můžete ČSSZ požádat o zaslání informativního listu důchodového pojištění, abyste věděli, jaká čísla a data máte do kalkulaček dosadit. Ti, kdo mají datovou schránku, mohou využít i online výpočet, kdy se data evidovaná ČSSZ načtou do výpočtu automaticky.
Správa sociálního zabezpečení však nemá povinnost počítat vám důchod předem „na zkoušku“, jestli o něco takového stojíte, můžete se sami obrátit na specialistu – důchodového poradce. Výpočet vás bude stát asi 500 korun, ale vyplatí se, protože se možná dozvíte nějakou „fintu“, díky níž plně využijete zákonných podmínek a budete mít penzi o něco vyšší – požádáte třeba o penzi o týden později, než vám vznikne nárok.
V době, kdy pobíráte starobní penzi, si můžete bez omezení i vydělávat. Odchod do důchodu není ani důvodem k rozvázání pracovního poměru – můžete dál vydělávat a pobírat i penzi.
Starobní důchod přiznají nejpozději v 70 letech
Ženy odcházejí do důchodu dříve než muži a ty, které vychovaly děti, ještě dříve. To platí u lidí, kteří se narodili před rokem 1971. U mladších lidí se vše srovná – odchod do penze bude v 65 letech, bez ohledu na počet vychovaných dětí. Přehled věku odchodu do penze si můžete spočítat na naší důchodové kalkulačce.
Porovnejte si, jak spořit na stáří, a vyberte tu nejvýhodnější nabídku. |
Nejde však jen o to „být patřičně starý“. Důležité je i to, že člověk pracoval a hlavně platil důchodové pojištění. V současnosti stačí „mít pojištěno“ 34 let, od příštího roku bude třeba získat 35 let.
Pojištěnou dobou je období, kdy jste byli zaměstnáni a zaměstnavatel za vás odváděl pojistné či jste podnikali a pojistné jste platili sami. Kdo nemá dostatečný počet let, musí dál pracovat/ podnikat, i když už dosáhl důchodového věku.
Aby to bylo ještě zamotanější, když dosáhnete věku alespoň o pět let vyššího než je důchodový věk stejně starého muže, bude stačit mít „odpracováno“ jen 20 let. Nejpozději by tak člověk mohl jít do penze v 70 letech.
Chybějící léta si lze za určitých podmínek dokoupit: je to nejvýš 15 let a od letošního února navíc platí, že současně musíte mít alespoň jeden rok pojištění. Dokoupení potřebného času je možné za 2 099 korun měsíčně. Údaj platí pro rok 2018.
Vojna a rodičovská pomohou s dobou pojištění „pojištěných let“, existují i náhradní doby. Je to období, které se započítává do potřebných roků pro získání nároku, i když jste v takovém období neměli příjmy a neodváděli pojistné.
Mezi nejčastější náhradní doby patří:
- Studium – počítá se doba studia před rokem 2010, nejvýše šest let od doby plnoletosti. A muselo jít o soustavné studium na střední, vyšší odborné či vysoké škole v ČR. Řádné dokončení školy není podmínkou, takže pokud jste místo k závěrečným zkouškám zamířili rovnou do praxe či na mateřskou, nic se neděje. Roky studia po roce 2010 již tuto výhodu nemají.
- Vojna – náhradní doba se počítá těm, kdo konali vojenskou službu do 30. 6. 2016 (a nejde přitom o vojáky z povolání), případně civilní službu (do roku 2004).
- Rodičovství – do náhradní doby se počítá osobní péče o dítě do 4 let věku. V případě nemocných dětí i déle – pokud jde o vážnější postižení, kvůli kterému je dítě zařazeno do některého ze stupňů závislosti na péči.
- Nemoc – se počítá, pokud jste například skončili v práci a ještě v sedmidenní ochranné lhůtě onemocněli a byli v dočasné pracovní neschopnosti (na neschopence), byli v karanténě či pobírali ošetřovné či dávku otcovské poporodní péče. V případě nástupu na mateřskou je ochranná lhůta 180 dní. Kdo je v invalidním důchodu třetího stupně, ten si za toto období též počítá náhradní dobu pojištění.
- Nezaměstnanost – jestliže jste byli registrováni na úřadě práce, tato doba se může počítat, pokud jste měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, případně jste nárok neměli, protože jste dostali od zaměstnavatele odstupné, či jste byli na rekvalifikaci. Pokud jste nezaměstnaní déle, započte se lidem do 55 let věku jeden rok náhradní doby, starším pak maximálně tři roky.
U nemoci a nezaměstnanosti se od roku 2010 do doby pojištění počítá 80 % doby.
Kde o důchod žádat
Čtyři měsíce před tím, než dosáhnete důchodového věku, můžete požádat na místně příslušném pracovišti České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu. Zároveň se rozmyslete, zda budete současně pracovat dál (a pobírat plat i penzi), nebo zda skončíte i v zaměstnání. To byste měli s předstihem sdělit svému zaměstnavateli. Obvykle se takový pracovní poměr končí dohodou. Pokud by však zaměstnavatel měl kvůli vašemu odchodu problémy, může trvat na dvouměsíční výpovědní době.
Žádost o důchod sepíšete na Okresní správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště. Ve výjimečném případě je to možné i na jiné OSSZ.
Žádost o důchod podáváte osobně, případně k tomuto úkonu můžete zmocnit jiného člověka na základě udělené plné moci. Žádost s žadatelem sepíše pracovník oddělení důchodového pojištění. Žádost můžete podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Později je to možné kdykoliv.
Počítejte s tím, že sepsání žádosti zabere nějaký čas. Jde o časově náročný úkon, při němž je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, například také to, zda jste pracovali v zahraničí, jestli máte exekuci, nebo jste v insolvenci, či jestli pobíráte důchod od jiné instituce a podobně.
Zjistíte-li, že v evidenci ČSSZ chybí záznam o době zaměstnání, nejprve se obraťte na tehdejšího zaměstnavatele, aby dodatečně splnil povinnost vyhotovit evidenční list důchodového pojištění. Není-li to možné, například proto, že zaměstnavatel nespolupracuje, můžete se obrátit na OSSZ/PSSZ/ MSSZ, která u zaměstnavatele zabezpečí splnění jeho povinnosti.
Když už zaměstnavatel neexistuje, můžete doložit své doklady: pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele, výplatní pásky, kopie mzdových listů, atp.) ČSSZ rozhodne, zda uvedené doklady dostatečně prokazují dobu pojištění a případně za zaměstnavatele vyhotoví evidenční list za celou nebo část chybějící doby.
K žádosti o důchod je potřeba doložit spoustu dokladů. Připravte si originály nebo úředně ověřené kopie těchto listin:
- Občanský průkaz
- Doklad o studiu či vyučení; týká se to i nedokončeného studia. Například výuční list, maturitní vysvědčení nebo výkaz o studiu (index), u nedokončeného studia vysvědčení z jednotlivých ročníků, nebo potvrzení školy o délce trvání studia.
- Doklady prokazující doby zaměstnání, případně doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění.
- Muži – doklady o výkonu vojenské a civilní služby, rozhodnutí OSSZ o době péče o dítě do 4 let věku ukončené do 30. 6. 2007 (k prokázání pozdější péče postačí čestné prohlášení).
- Ženy – doklady prokazující výchovu dětí a péči o děti: rodné listy dětí, popřípadě výpisy z matriky, doklad o osvojení, předkládá se rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo dítě svěřeno do péče žadatelky.
- Kdo si chce nechat posílat důchod na účet, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“ nebo „Žádost o zařízení výplaty důchodu na účet manžela (manželky) v České republice“.
Každý má přitom na výběr několik možností, jak řešit důchod. Podrobnosti čtěte na následujících stránkách.
1. Pobírám penzi a pracuji dál
Kdo se rozhodne pobírat penzi a přitom dál pracovat či podnikat, má šanci si penzi zvýšit. Podmínkou je, že jde o práci, ze které se odvádí důchodové pojištění. Po každých 360 odpracovaných dnech (nemusí být v kuse, sčítají se i dílčí doby), je možné písemně požádat o zvýšení penze. Zvyšuje se o 0,4 procenta částky, z níž byl důchod původně vypočítán (ne tedy z aktuální výše penze).
Příklad 1: Důchodci panu Novákovi byl přiznán starobní důchod od 10. 2. 2016, který byl vyměřen z výpočtového základu 18 565 Kč. Při pobírání důchodu pracoval nepřetržitě dál. V dalším období nebyl nemocný a ani neměl jiné nezapočitatelné dny. Zvýšení důchodu mu bude náležet ode dne následujícího po dni, kdy získal 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti, tj. od 4. 2. 2017. Pokud si požádá o zvýšení důchodu, bude mu starobní důchod od tohoto data zvýšen o 75 Kč (0,4 % z výpočtového základu 18 565 Kč).
2. Do penze dříve – předčasný důchod
„Na odpočinek“ můžete až pět let před dosažením důchodového věku. Formy jsou možné dvě – předčasný důchod a předdůchod.
Nastoupit do předčasného důchodu můžete nejdříve pět let před tím, než vám vznikne nárok na řádný důchod. Ani tato podmínka však není jednoduchá: platí v případě, že váš důchodový věk je vyšší než 63 let a současně už jste oslavili šedesátiny. Pokud je váš důchodový věk nižší než 63 let, můžete do předčasného důchodu nejdříve tři roky před vznikem nároku na důchod. Potřebná doba pojištění zůstává stejná jako v případě řádného starobního důchodu, tedy 34 let, od příštího roku 35 let.
Předčasný důchod je nižší, než kdybyste počkali na důchod řádný. A nižší také už navždycky zůstane. Samozřejmě se na něj budou vztahovat valorizace či různá vládní vylepšení, základ však bude ten, se kterým do předčasného důchodu odejdete. Takzvaná procentní výměra důchodu se snižuje za každých (i jen započatých) 90 kalendářních dnů, které vám zbývají do dosažení důchodového věku. Tentokrát se tedy počítají všechny dny, nejen ty, kdy pracujete.
| Podle počtu dnů předčasnosti/procentní sankce | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 90 a méně | 91-180 | 181-270 | 271-360 | 361-450 | 451-540 | 541-630 |
| 0,9 % | 1,8 % | 2,7 % | 3,6 % | 4,8 % | 6 % | 7,2 % |
| 631-720 | 721-810 | 811-900 | 901-990 | 991-1080 | 1 081-1 170 | 1 171-1 260 |
| 8,4 % | 9,9 % | 11,4 % | 12,9 % | 14,4 % | 15,9 % | 17,4 % |
| zdroj: ČSSZ | ||||||
Když jste v předčasném důchodu, můžete si jen omezeně přivydělávat. Můžete pracovat na dohodu o provedení práce s výdělkem do 10 000 korun či v zaměstnání malého rozsahu s příjmem do 2 500 korun za měsíc. Můžete také podnikat, ale jen s tak malými příjmy, abyste se nestali plátcem důchodového pojištění – v roce 2018 je hranice 71 950 korun za rok.
3. Předdůchod – musíte mít naspořeno
Předdůchodu lze využít až pět let před dosažením důchodového věku stejně starého muže. To zní trochu složitě, víc napoví tabulka. Ženy nejsou nijak zvýhodněné, ani pokud jde o pohlaví, ani o počet vychovaných dětí. Zároveň platí, že předdůchod musí trvat alespoň dva roky.
Hlavní podmínkou je, že musíte mít naspořeno. Předem je třeba našetřit tolik peněz, kolik je předepsáno (viz dále). Spořit budete v takzvaném III. pilíři – musíte tedy mít doplňkové penzijní spoření. A pozor, nelze si spoření založit, poslat na něj peníze odjinud a hned začít předdůchod čerpat – spoření totiž musí trvat alespoň pět let.
Pro rok 2018 platí, že pro odchod do předdůchodu musíte mít naspořeno alespoň 8 629 korun měsíčně. Celková částka tedy závisí na tom, jak dlouho předem do předdůchodu půjdete:
- 2 roky = 207 096 Kč
- 3 roky = 310 644 Kč
- 4 roky = 414 192 Kč
- 5 let = 517 740 Kč
Následný starobní důchod vám vypočtou standardně – nebude procentuálně krácen, ale samozřejmě bude o něco nižší, protože získáte kratší dobu pojištění. Jestliže však budete v době předdůchodu pracovat a vydělávat (což v tomto případě můžete bez omezení), doba, za kterou odvedete pojistné, se započte do výpočtu starobního důchodu.
Předdůchod nebudete na rozdíl od ostatních vyřizovat na České správě sociálního zabezpečení, ale požádáte o něj penzijní společnost, u které máte spoření.
4. Do penze později – vyšší důchod
Když dosáhnete nároku na penzi (důchodový věk a počet pojištěných let), nemusíte hned o penzi požádat. Pak budete aktuálně dostávat „jen“ svou mzdu, ale váš budoucí důchod bude o něco vyšší. Čtvrt roku práce po vzniku nároku vydá za jeden rok práce před dosažením důchodového věku.
Takzvaná procentní výměra důchodu se totiž v takovém případě zvyšuje o 1,5 % za každých dokončených 90 dní výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod. U důchodu 10 000 korun jde o navýšení přibližně 200 korun měsíčně.
Do dní, kdy přesluhujete, se nezapočítávají dny pracovního volna bez náhrady příjmu či například doba dočasné pracovní neschopnosti. Kdybyste se nakonec přeci jen rozmysleli a místo vyššího důchodu se rozhodli pro ten standardní, můžete o důchod požádat i zpětně, a to až 5 let, a ČSSZ vám celou částku dosavadních důchodů vyplatí najednou.
Vyplatí se to? Počítejte. Pokud máte slušný plat, je možná výhodnější požádat o penzi a dál pracovat. Budete tak mít dva příjmy najednou. Může to být výhodnější než relativně nízké navýšení důchodu.
