Trochu to vypadá, jako by drobní čeští investoři měli více rozumu než zkušení centrální bankéři. Objem zlata v domácnostech od sametové revoluce kontinuálně rostl a rostla i cena zlata. ČNB začala naopak po revoluci prodávat, a země tak přišla o hodně peněz.
Následné navyšování zlatých zásob ČNB byl a stále je dobrý krok, zejména vzhledem k nejistotě na světových trzích. Centrální banka se ale bohužel nechovala jako řádný hospodář. Desítky tun zlata totiž prodala v době, kdy měla nakupovat. Koncem 90. let utržila ČNB za rozprodej zlatých rezerv 16 miliard korun. Pokud by stejné množství prodávala dnes nebo před pár lety, dostala by přes 70 miliard korun.
Zlato není rychlý investiční nástroj
Posuzovat proto osobní finance a investice podle chování velkých finančních institucí nemusí být vždy správné. Ba právě naopak. Češi tak neučinili a udělali dobře. Zlato není možné vidět jako rychlý investiční nástroj na rychlé zbohatnutí, ale jako udržovatel hodnoty úspor. Pokud ho takhle bankéři nevidí, investoři by měli mít svůj vlastní rozum. Zvláště při dnešní extrémně vysoké inflaci peněz.
Vladimír Brůna
|
Tím, že ČNB vydává zlaté pamětní mince, zlata také ubývá. Nejmohutnější výprodej zlatého pokladu zažilo Česko za guvernéra Josefa Tošovského v letech 1997 a 1998. Tehdy se ČNB zbavila 56 tun zlata z původních asi 66 tun.
Zlato se v té době obchodovalo okolo 300 dolarů za unci, dnes stojí unce 1 800 dolarů. Zlatý poklad ČNB jsme následně nepřímo vyměnili za německé dluhopisy. Horší ale je, že se prodaly zlaté mince s historickou numismatickou hodnotou za pouhou cenu kovu.
Rezervy se výrazně snížily
Žádná jiná centrální banka v EU tak významně objem zlata ve stejném období nesnižovala. Takzvané zlaté poklady začaly vznikat po vzniku Československa v roce 1918. Tehdejší opravdu vlastenečtí politici se snažili získat peníze pro nově vzniklý stát a začít mu něco „spořit“. Dokonce uspořádali sbírku a vytvořili tak základ později vyhlášeného zlatého ručení československé koruny.
V roce 1924 jsme měli zlata šedesát tun a v roce 1938 dokonce 97 tun. Nyní se ČNB drží se svými zásobami ve výši zhruba 10 tun okolo 70. místa, pokud ale vezmeme v potaz výši zásob zlata k celkové výši devizových rezerv, jsme s 0,3 procenta někde na konci statistiky.
Nejvíce zlata vlastní Spojené státy, více než 8 tisíc tun. Německá centrální banka Bundesbank drží přes 3 tisíce tun.
Lidé zlato zbožňují
České domácnosti vlastní 20 tun zlata, tedy dvakrát více než ČNB. Například německé domácnosti vlastní přes devět tisíc tun zlata.
Jeden Čech tedy v průměru vlastní necelé dva gramy zlata. Na jednoho Němce připadá v průměru více než 100 gramů zlata. Je pravděpodobné, že tento velký rozdíl se bude postupně snižovat.
Němci nakupovali zlato nejvíc v době, kdy z pevné marky přecházeli na euro. Lidé vnímají zlato jako pojistku proti těžkým časům. Zlato se prodává nejlépe v těžkých dobách, třeba v covidu nebo po začátku konfliktu na Ukrajině.
Někteří obchodníci pracují se strachem a emocemi a své klienty do nákupu vmanipulují. Úloha zlata se přeceňuje, lidé by podle mého názoru neměli mít více než 10 % majetku v drahých kovech.
Zlato by neměli kupovat lidé, kteří mají kratší horizont než 5 let. Při nákupu je dobré nepodléhat tlaku. Porovnat si ceny mezi různými obchodníky, protože mezi nimi jsou značné rozdíly. Například na unci zlata jsou tyto rozdíly až 10 % ceny, na stříbře jsou téměř 40 %. Neseriózní obchodníci často využívají nevědomosti neinformovaných kupujících, kteří tak můžou výrazně prodělat.
