Ropa i zemní plyn patří mezi fosilní paliva, často se nacházející ve společných nalezištích. Tomu odpovídal také cenový vývoj, neboť obě komodity jsou ovlivňovány prakticky stejnými fundamenty. V poslední době ale jako by investoři poněkud zapomněli na zemní plyn. Ten zůstává na nízkých úrovních a soustředí se pouze na ropu.
Cena ropy, po dosažení svých dlouhodobých minim na přelomu loňského a letošního roku, začala opět stoupat k sedmdesáti dolarům za barel. Nezabránily jí v tom ani nepříliš pozitivní vyhlídky vývoje ekonomiky, růst zásob nebo výrazný převis nabídky nad poptávkou. Převážily totiž jiné fundamenty, jako je hrozba stálého snižování zásob, omezování investic do nových nalezišť a infrastruktury při nízké ceně komodity, zmenšující se počet ložisek a jejich stále horší produkce a v neposlední řadě politická nestabilita v zemích, které patří mezi největší producenty ropy.
Zemní plyn tyto údaje jakoby nebere v potaz, a tak se poměr cenového rozpětí mezi ropou a plynem v posledních týdnech dramaticky zvětšil z běžných hodnot kolem 8 až 10 na 18 až 19. Odpovídající cena plynu by tak měla dosahovat hodnot kolem osmi dolarů, přičemž dnes se obchoduje na úrovních pod čtyřmi dolary. Začátkem července minulého roku se přitom plyn obchodoval za více než třináct dolarů za BTU. Množí se tak spekulace o podhodnocení plynu a odborníci v něm vidí investiční příležitost s velmi zajímavým růstovým potenciálem.
Všeho moc škodí, i optimismu
Odpůrci dalšího růstu cen plynu však mohou namítat, že růst cen ropy není tím nejsprávnějším ukazatelem budoucího vývoje cen plynu. Její cena je totiž dnes spíše přemrštěná (stejně nafouklá byla cena plynu před rokem) a již zmiňovaný nepoměr mezi nabídkou a poptávkou, společně s nedostatečnou kapacitou zásobníků, může její cenu srazit opět na dlouholetá minima. Podle profesora Philipa Verlegera, bývalého ekonomického poradce americké vlády, by cena ropy mohla klesnout až k dvaceti dolarům za barel. Ten samý Vergler přitom před dvěma lety odvážně předpověděl, že cena ropy překročí stodolarovou hranici, čemuž tehdy málokdo věřil. Z tohoto pohledu je dnes cena plynu na rozumných hodnotách.
Také další argument zastánců růstu cen plynu, vycházející z historických statistik, lze lehce zamést pod stůl. Vždy, když v posledních deseti letech vzrostl poměr cen ropy a plynu nad dvanáct, v průběhu čtyř měsíců došlo k jeho návratu k průměrným hodnotám. Podobný scénář můžeme očekávat také dnes. Nikde ale není psáno, že se tak nemůže stát díky poklesu cen ropy.
Vyhlídky jsou zajímavé
Optimisté však mají v rukávu pár dalších trumfů, které mluví ve prospěch budoucího růstu cen zemního plynu. Z krátkodobého hlediska lze spekulovat na to, že za nízkou cenou plynu stojí vliv sezonnosti. V letních měsících je spotřeba plynu obecně nižší a koncem roku s přibývající zimou bude mít rostoucí trend. S tím by mělo dojít i k růstu cen komodity. Mnohé tak bude záviset na zásobách plynu a vydatnosti zimy, případně množství hurikánů v oblasti Mexického zálivu. Zásobování plynem je poměrně složitější, než je tomu u ropy.
Více se dočtete na Investujeme.cz.
