Politické riziko - neviditelný nepřítel

  10:43aktualizováno  10:43
Běžná volatilita kursů akcií a jiných cenných papírů patří mezi „vypočitatelná“ rizika, která lze „uchopit“ pomocí prostředků finanční matematiky. Zcela jiný, mnohem zákeřnější charakter má riziko nepříznivého politického vývoje.
Běžná volatilita kursů akcií a jiných cenných papírů patří mezi „vypočitatelná“ rizika, která lze „uchopit“ pomocí prostředků finanční matematiky. Kursy mohou kolísat více nebo méně, avšak je-li naše portfolio dobře diverzifikované, nemusíme se obávat, že bychom přišli o všechno. Pomocí výpočtů můžeme odhadnout budoucí volatilitu našeho portfolia a vypočítat možnou výši ztráty během daného investičního horizontu. Zcela jiný, mnohem zákeřnější charakter má riziko nepříznivého politického vývoje.

Burzovní krachy a ekonomické krize mají omezenou a dočasnou působnost. Dokonce představují pro investora spíše příležitost než hrozbu. Ale politické události v tomto století – války, revoluce, znárodňování – zlikvidovaly řadu dříve prosperujících akciových i obligačních trhů. Kdo dnes ví například o káhirské burze? Málokdo. A přece šlo kdysi o jeden z největších akciových trhů na světě, než se v roce 1962 stala obětí neúspěšného experimentu, známého jako „arabský socialismus“.

A protože zaniklé akciové trhy bere jen málokdo v úvahu při statistických výpočtech historických výnosů, je politické riziko téměř neviditelné. Význam politického rizika zkoumali Philippe Jorion a William Goetzmann, autoři rozsáhlého článku Global Stock Markets in the Twentieth Century (Globální akciové trhy ve 20. století). Z jejich výzkumů vyplývá, že politické riziko představovalo pro investory ve dvacátém století nejzávažnější problém vůbec. Jeho význam daleko přesahoval vlivy běžných rizikových faktorů, kterým se obvykle věnují standardní učebnice financí. Autoři došli k názoru, že relativně vysoký reálný výnos akcií v USA během 20. století (průměrně 4,3 % ročně v období 1921 až 1996) byl spíše výjimkou než pravidlem. Reálná střední hodnota ročních výnosů ostatních zemí totiž během stejného období činila pouze 0,8 % ročně. Proč byly výnosy amerických akcií o tolik lepší? „Celosvětová“ střední hodnota výnosů ve výši 0,8 % ročně totiž zahrnuje i ztráty z akciových trhů, které zanikly nebo byly zrušeny.

Poněkud příznivější obrázek bychom získali, kdybychom srovnávali americké a světové akcie v rámci akciových indexů vážených podle velikosti HDP. Následující tabulka srovnává reálné výnosy celosvětových akciových trhů v letech 1921 až 1996. Poslední sloupec udává reálnou hodnotu hypotetického dolaru investovaného do příslušného indexu v prosinci 1920.

IndexRoční výnosy (%)Volatilita (%)Konečná reálná hodnota (1996) 1 USD investovaného v prosinci 1920
Aritmetický průměr Geometrický průměr
USA5,484,3215,8327,3
Globální index akciových burz
Burzy, které přežily4,984,3312,0827,3
Všechny burzy4,594,0411,0521,9
Index burz mimo USA
Burzy, které přežily4,524,0910,0222,2
Všechny burzy3,843,399,9613,1

Zdroj: Jorion a Goetzmann

„Ekonomové obvykle používají data z historicky úspěšných zemí a tato data extrapolují do budoucnosti,“ varuje William Goetzmann, profesor financí z Yale School of Management. „Pokud použijete data ze zemí, které neuspěly, dostanete jiný obraz.“ Goetzmann upozorňuje na skutečnost, že pouhých sedm zemí na světě se může pochlubit prakticky nepřerušovanou historií obchodování na burze od 20. let až do 90. let 20. století (USA, Kanada, Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, Švédsko a Švýcarsko). Ale ani tyto trhy, které nebyly přímo zasaženy válkami či znárodňováním, se zcela nevyhnuly důsledkům válečných a jiných katastrof v zahraničí. Například ve Švýcarsku během mobilizace v roce 1940 poklesly kursy akcií o 40 %.

Praktické závěry

  • Politické riziko bylo ve 20. století vůbec nejvýznamnější příčinou ztrát na kapitálových trzích. Je proto nutné věnovat mu náležitou pozornost a nepodceňovat je. Skutečnost, že politické riziko nelze jednoduše měřit, neznamená, že neexistuje.
  • Velmi výraznou roli hraje historie, někdy dokonce i velmi dlouhá historie. Například investoři, kteří v 80. letech 20. století kupovali sovětské státní obligace, se mohli vyhnout těžkým ztrátám, kdyby si vzpomněli na historii carských obligací, které bolševická vláda odmítla splácet. Investoři, kteří v 90. letech kupovali ruské obligace během Jelcinovy vlády, by opět ušetřili mnoho miliard dolarů, kdyby si vzpomněli na trpké zkušenosti svých předchůdců se sovětskými dluhopisy. Tato zkušenost se netýká jenom Ruska a vyvlastňování majetku. Jakékoli omezování vlastnických práv (včetně omezení konvertibility měny a možnosti disponovat majetkem) představuje pro investora nežádoucí rizikový faktor.
  • Pro českého investora je politické riziko zvláště ožehavou otázkou, uvážíme-li, že také my sami máme špatné zkušenosti s hromadným porušováním vlastnických práv minoritních akcionářů v 90. letech. Také v tomto případě šlo o důsledek politického rizika, protože dominantní české politické síly byly v letech 1993–97 toho názoru, že akciový trh nepotřebuje spolehlivý právní rámec. Proto je z hlediska českého investora velmi rozumné umístit část svých aktiv do zahraničních cenných papírů. (O tzv. měnové reformě v roce 1953 raději pomlčme. Doufejme, že podobné katastrofy se již v naší zemi nebudou opakovat.)
  • Globální diverzifikace portfolia má smysl.Tabulka ukazuje, že mezinárodní diverzifikace přináší pokles volatility portfolia ve srovnání s čistě americkým akciovým portfoliem. Toto snížení volatility šlo sice na úkor celkových výnosů, avšak přesto se nejednalo o jednoznačně nevýhodnou výměnu. Politické riziko tedy lze diverzifikovat na mezinárodní úrovni. Pokles volatility díky mezinárodní diverzifikaci nastává i v případě, kdy neprovádíme žádnou analýzu politického rizika. Tato analýza však může výrazně zvýšit výnosy (či omezit možné ztráty).
  • Mezi politická rizika patří též riziko inflace. Inflace je především otázkou objemu peněz v ekonomice. Ten je zase v rukou centrální banky, protože nikdo jiný nemá k dispozici stroje na tištění peněz. Jestliže centrální banka podléhá jakýmkoli způsobem vlivu vládnoucích politiků, hrozí investorům eminentní nebezpečí poklesu reálné hodnoty cenných papírů. Nebezpečí se týká především pevně úročených cenných papírů, které jsou standardně pokládány za méně rizikové než akcie.
  • Korupce je významným zdrojem rizika, které nepřináší vyšší výnosy. Některé druhy rizika přinášejí investorům „odměnu“ v podobě vyšších výnosů. Jiné typy rizika představují zbytečný hazard. Riziko, které na investory číhá v rozličných podobách ve vysoce zkorumpovaných zemích, patří do druhé skupiny.
  • Existuje několik kritérií, která politicky bezpečná země musí splňovat: dostatečně dlouhá historie burzovních obchodů (padesátiletá historie poválečné západní Evropy se zdá být dostačující), vysoký standard dodržování lidských a občanských práv (nejde jen o politické vězně a svobodu tisku – také vlastnická práva zahraničních investorů patří do kategorie občanských práv), konvertibilní měna, přiměřeně nízká inflace, nezávislá centrální banka osvobozená od vlivů politických stran, demokratický politický systém (a to nikoli jen formálně) a nízká úroveň korupce.
  • Politické riziko hraje obrovskou roli, ale naštěstí lze vybírat málo politicky rizikové země podle standardů, které byly uvedeny v předchozím odstavci. Tyto standardy jsou poměrně přísné, ale jejich dodržování vede k velmi vysokému stupni bezpečnosti akciového i obligačního portfolia. Jde vlastně o charakteristiky zemí, o kterých William Goetzmann hovoří jako o těch, které v průběhu historie uspěly. Existují dobré důvody domnívat se, že v budoucnosti rovněž uspějí – stejně jako jejich kapitálové trhy.


    Úryvek je z knihy Investiční strategie pro třetí tisíciletí (2.rozšířené vydání) z nakladatelství Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE např:
    Dokumentární akreditiv v praxi
    Finanční rizika
    Finanční matematika pro každého - 3. rozšířené vydání

    Má smysl investovat do politicky nestabilních zemí? Podělte se s námi o vaše názory?

Autor:

Nejčtenější

Nad neplatiči nájmu může majitel snadno zvítězit, říká notář Neubauer

Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR

V Česku se množí případy, kdy majitel v dobré víře pronajme byt, ale z nájemníka se vyklube neplatič, který se navíc...

O vdovských a vdoveckých důchodech kolují mýty. Co je dobré znát

Ilustrační snímek

Vyrovnat se se ztrátou manžela či manželky není vůbec snadné. Řada pozůstalých má přitom zkreslené představy, jak je...

Nákupem přišel o tři tisíce. Viagogo si plní kapsy na náš úkor, říká

Ilustrační snímek

Nakupovat na internetu je pohodlné, rychlé a zpravidla i ušetříme. Pokud však narazíme na nepoctivý web, může nás nákup...

Šest pravidel, jak řídit svého šéfa, aby vás hodnotil lépe

Ilustrační snímek

Připusťme, že přímo řídit svého šéfa většinou nemůžeme. Schází nám k tomu potřebné páky. Co však řídit můžeme, je náš...

Suší maso pro vojáky i sportovce a chtějí dobýt Evropu

David Novák a Pavel Doležal z pardubické společnost Fine Gusto

Vypadají spíše jako studenti práv, přitom David Novák (28) a Pavel Doležal (30) založili a úspěšně řídí firmu Fine...

Další z rubriky

Šikovně investoval naspořené peníze, teď hraje golf

Ilustrační snímek

Češi začínají objevovat svět investic. Posílají stále více peněz do podílových fondů. Důvodem je fakt, že bankovní...

Firemní dluhopisy netransparentních firem se šíří trhem

Ilustrační snímek

Řada investičních odborníků doporučuje, aby Češi při sestavování svého investičního portfolia zvážili také investici do...

Rady odborníka, jak se vyhnout investiční bublině a ztrátě peněz

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Stále víc Čechů se zajímá o to, jak a kam investovat, aby své peníze lépe zhodnotili. „Burza umí nadělovat krásné zisky...

Jaké kryptoměny vybrat pro rok 2019? Objeví se nový Bitcoin?

Jaké kryptoměny vybrat pro rok 2019? Objeví se nový Bitcoin?

Kurzy.cz Zásadní otázkou při výběru kryptoměn pro rok 2019, kterou si musí každý investor položit, je, zda bude v roce 2019 stál...

Najdete na iDNES.cz