Jak se objevují noví movití sběratelé, tak se objevují i nová díla. Obraz dnes klidně stojí jako byt nebo dům, a to už láká k prodeji. Tak komentuje současnou situaci ve výtvarném umění galerista Martin Kodl. „Je mnoho lidí, kteří jsou už nějakou dobu bohatí, vyzkoušeli si všechny pamlsky, které to nabízí - auta, domy, dovolené, a pomalu zjišťují, že v zahraničí všechny bohaté rodiny vyvíjejí nějakou sběratelskou činnost. Každý rok přibývají sběratelé,“ dodává Kodl.
EMIL FILLA: A ČTENÁŘKA LIDOVÝCH NOVIN 1932, olej na plátně, 130 x 97 cm. Obraz Filla ještě na podzim roku 1932 vystavil na skupinové výstavě Poesie 1932, nejvýznamnější avantgardní výstavě meziválečného období. Z přihlášky, která se dochovala v archivu SVU Mánes, můžeme zjistit, nakolik si tehdy padesátiletý malíř díla sám cenil. Obraz stál sotva 0,1 procenta nyní dosažené částky, tedy 14 tisíc korun.
Uplynulý rok byl na českých aukcích rekordní nejen z hlediska celkového obratu, ale i počtu milionových a statisícových položek. Za více než milion korun se podle statistik ART+ prodalo bezmála dvě stě děl, hranici sta tisíc překonalo dalších téměř jedenáct set obrazů, soch, prací na papíře i starožitností. Tomu odpovídá i velký počet autorských rekordů, jen mezi milionovými položkami jich je 38.
JOSEF ČAPEK: V ČERVNU (KRAJ) 1938, olej na plátně, 51 x 150 cm. Obraz z roku 1938 je se svými 150 centimetry na délku jednou z největších Čapkových prací nabízených v aukci. Svým námětem i atmosférou jako by propojoval hravé dětské scény z 20. let a pozdější angažované obrazy cyklů Touha a Oheň. Dražba startovala na částce 11,2 milionu korun a dosažená cena 17,512 milionů korun je malířovým novým aukčním rekordem.
Celkový růst se odrazil i ve zvýšení průměrné ceny prodaných děl. Ta se, bez milionových položek, které představují méně než dvě procenta všech prodejů, loni zvýšila z 44,5 na 57 tisíc korun. Znamená to, že roste zájem nejen o nejdražší díla, ale i o práce ve středním cenovém segmentu.
I zde ale platí, že kupující hledají hlavně výjimečné kusy. Za ty jsou ochotni platit rekordní ceny, zatímco běžná produkce cenově stagnuje nebo klesá. Slovy zástupce jedné z aukčních síní: „Problémem dnes není prodat milionový obraz, ale obraz do padesáti tisíc.“
JAN ZRZAVÝ: POLE NA ILE DE SEIN II 1934, tempera na překližce, 53,5 x 101 cm. Šlo o jeden z největších autorových obrazů nabízených v aukci. Na trhu se dosud objevilo jen jediné srovnatelné malířovo dílo, a to již před deseti lety. Dražba startovala na 3,6 milionu korun, skončila na 12,96 milionů korun. Do Bretaně malíř pravidelně zajížděl od poloviny 20. let a ostrov Ile de Sein byl jednou z jeho nejoblíbenějších destinací.
Index ART+, který zohledňuje nejen prodeje, ale také hodnotu cenových nárůstů a všímá si i děl, která zůstávají nevydražena, zakončil rok 2016 na rekordní hodnotě 1 175 bodů. Meziročně tak posílil o 41 procent. Obrat ve stejném období vzrostl o 35 procent. Sílu současného trhu dobře odráží, že při celkovém růstu jeho objemu byla celková suma neprodaných položek loni nejnižší za posledních osm let.
JAN ZRZAVÝ: FANTASTICKÁ KRAJINA 1910 - 13, olej na plátně, 49,5 x 49,5 cm. Další z autorských rekordů loňského roku. Obraz byl dlouho znám jen z jedné zmínky v malířově monografii vydané za války. Existjue k němu ještě menší autorská varianta, která se naopak objevila na řadě malířových výstav a byla opakovaně reprodukována. Takto raná Zrzavého díla se na trhu prakticky nevyskytují. Vydražen byl obraz za 14,4 milionů korun.
Pokud budeme předpokládat, že většinu děl českých autorů nabízených na světových aukcích zakoupili Češi, k obratu domácího trhu bychom měli připočíst odhadem ještě dalších čtvrt miliardy korun. Dosažené ceny, které v několika případech představují nové autorské rekordy, naznačují, že kupujícími již nejsou jen obchodníci, ale také koncoví sběratelé. Mimořádný byl loňský rok zejména pro Františka Kupku, Josefa Šímu a Toyen.
JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm Cena 28,8 milionů korun za nově objevený obraz Ateliér je Šímovým rekordem. Dohromady loni sběratelé za autorova díla na českých aukcích utratili více než 66 milionů korun. Světovými aukcemi ve stejné době prošlo dvacet jedna malířových obrazů, za které dražitelé dali celkem téměř 50 milionů korun.
Na podzimních aukcích v Paříži, New Yorku a Stockholmu se objevila hned tři Kupkova abstraktní plátna, která se prodala v přepočtu za částky od 42 do 68 milionů korun. Cena za obraz Vzlet/Únik z let 1914-19, který byl dražen v půlce listopadu ve Švédsku, je malířovým novým aukčním rekordem.
FRANTIŠEK KUPKA: PROTIHODNOTY (Série C I.) 1935, olej na dřevě, 55 × 60 cm Obraz z roku 1935 je prvním dílem z cyklu dvanácti pláten, ve kterých Kupka postupně rozpracovával motiv pohledu do hloubky obrazu, jenž se před divákem rozevírá ve vzájemně se překrývajících prostorových plánech. Výmluvným svědectvím o růstu českého trhu je, že před devíti lety se obraz Série C II (Výšky IV) prodal „jen“ za 23,2 milionu korun. V listopadu 2016 už za 62 milionů.
Od Josefa Šímy loni světovými aukcemi prošlo dvacet jedna obrazů, za které dražitelé celkem utratili téměř 50 milionů korun. Surrealistický obraz Troska z první poloviny 30. let si český dražitel z Christie’s odnesl v přepočtu za 21,5 milionu korun. Tento autorský rekord však vydržel jen do konce listopadu, kdy jej na aukcích Galerie Kodl a Adolf Loos Apartment and Gallery překonaly jiné dva Šímovy obrazy z meziválečného období.
JOSEF ŠÍMA VE ČTYŘI HODINY ODPOLEDNE 1929, olej na plátně, 135 x 102 cm Obraz původně patřil francouzskému básníkovi Pierru Jeanu Jouvemu, jemuž jej sám Šíma věnoval jako dar k svatbě. Oba umělce pojilo dlouholeté přátelství, Šíma mimo jiné ilustroval několik Jouveho knih. V odborné literatuře je obrazu věnován značný prostor kvůli množství výstav, na kterých se objevil, i kvůli atraktivní provenienci. Prodáno za 22,88 milionů korun.
Od Toyen se na aukcích jedné z lokálních francouzských aukčních síní v Brestu objevila hned čtyři zajímavá plátna z 40. a 50. let, která se prodala dohromady za více než 40 milionů korun. O víc než polovinu z této částky se postaral obraz Le devenir de la liberté z roku 1946, který se v dubnu prodal za 23 milionů korun.
Zajímavá zpráva týkající se Toyen přišla na přelomu roku z Velké Británie. Skotská národní galerie moderního umění v Edinburghu oznámila, že koupila malířčin obraz Poselství lesa z roku 1936. Galerie za něj zaplatila 15,3 milionu korun. Ovšem nákupy veřejných institucí jsou v Británii daňově zvýhodněné a soukromého kupce by obraz přišel dráž.
TOYEN - Spící (1937). Plátno, olej. Ze soukromé sbírky.
Jedním z charakteristických trendů loňského roku byl vzestup zájmu o poválečné umění. O růstu v tomto segmentu se hovoří již několik let, ale zdá se, že loni bylo dosaženo kritické masy zájmu, která začíná vytahovat věci ze sbírek. Nových autorských rekordů dosáhli Mikuláš Medek, Adriena Šimotová, Zdeněk Sýkora a řada dalších.
Vedle Medka, který byl v rozmezí půl roku dvakrát dražen za částky přesahující 10 milionů korun, byl velkým úspěchem prodej Sýkorových Linií č. 3 na aukci v Kolíně nad Rýnem za 12 milionů korun.
OSKAR KOKOSCHKA: ŽÁBY 1968, olej na plátně, 61 x 92 cm. Obraz Kokoschka namaloval v bezprostřední reakci na srpnovou okupaci, je datován 23. 8. 1968. Malíř dění v naší zemi sledoval s osobním zaujetím – po nástupu Hitlera k moci přijal československé občanství a v Praze se také před válkou seznámil se svou manželkou Oldou. Dosažená cena je celosvětovým rekordem za Kokoschkovo poválečné dílo. Prodáno za 37,7 milionů korun.
Výjimečný byl loňský rok i pro kategorii starých mistrů, a dokonce též pro segment starožitností. Hned v lednu se uskutečnila aukce pozůstalosti historika umění Eduarda A. Šafaříka, který od 60. let žil v Římě, jejímž jádrem bylo pět obrazů Jana Kupeckého, na jehož dílo byl Šafařík hlavní autoritou.
Začátkem prosince se pak na aukci Arthouse Hejtmánek prodal za víc než 11,5 milionu korun ještě obraz Judita s hlavou Holofernovou od německého barokního malíře Johannese Spilberga, který má doloženou provenienci sahající až do sbírky anglického krále a ruského cara. Na červnové aukci téže společnosti se prodala také nejdražší starožitnost českých aukcí – luxusní osmanská šavle z první poloviny 17. století, jejíž cena vystoupala až na 4,2 milionu korun.
JOHANNES SPILBERG: JUDITA S HLAVOU HOLOFERNA kolem 1650, olej na plátně, 192 x 152 cm Johannes Spilberg (1619–1690) pocházel z Düsseldorfu, malířské školení však získal u Rembrandtova žáka Goverta Flincka v Amsterdamu. K vysoké ceně bezpochyby přispěla i skvělá provenience obrazu, který kdysi patřil anglickému králi i ruskému carovi. Car Mikuláš II. plátno věnoval knížeti Argutinskému, jehož potomci obraz přivezli v roce 1925 do Prahy. Vydražen byl za 11,656 milionů korun.
Ke koupi deseti nejdražších obrazů roku 2016 by případný zájemce potřeboval rekordních 240 milionů korun. Poprvé je celá první desítka složena z děl s cenou nad deset milionů korun. Jedním z obrazů první desítky je obraz Na lavičce Antonína Slavíčka.
ANTONÍN SLAVÍČEK: NA LAVIČCE 1899, syntonos na lepence, 66 x 79 cm. Obraz, který je vrcholnou ukázkou malířova osobitého pojetí impresionismu, zachycuje Slavíčkovu mladou ženu u okořského potoka v roce 1899, ve šťastné době, kdy manželé očekávali narození prvního syna Jana. Dosažená cena 18 milionů korun je historickým rekordem za dílo malířství 19. století. Dražba původně startovala na pouhých třech milionech korun.
