Přemysl Částa, Ševětín
28. 1. 2002 14:07
Státní podpora, bohužel nebo bohudík ?
Stavební spoření v ČR funguje od konce roku 1993 a je jedním ze stabilizujících prvků finančního sektoru. Tzv. přátelští klienti musí dodržet smlouvu min. 5 let, pokud chtějí státní podporu za celé období a nechtějí úvěr. Do jisté míry se jedná o vázaný vklad. V době dvouciferné inflace tak stát odměňoval klienty za jejich spotřebitelskou zdrženlivost. Zároveň nepřímo občanům vzkázal, bydlení je soukromý statek a tak se sami starejte, stát na nové byty nemá a tak vám trochu pomůže. Během osmi let do systému stavebního spoření vstoupilo mnoho klientů, také díky tomu, že reálná úroková sazba (při inflaci do 5 %) je stále vyšší a vyšší, a proto je celková státní podpora téměř 10 mld. Kč. A hned se objeví názory, že je třeba státní podporu zrušit. Co by to znamenalo ? Po doběhnutí starých smluv absolutní nezájem přátelských klientů, a díky tomu zastavení úvěrování, popř. výrazné ztížení. Přitom ze strany státu není schopen nikdo přesně vyčíslit kolik se státu vrátí formou daní z jedné koruny státní podpory. Jednak proto, že efektivitu počítají pouze z údajů stavebních spořitelen ohledně objemu úvěrů, a jednak proto, že český daňový systém je tak složitý, že se úředníkům do toho ani nechce. Přitom nelze tvrdit, že přátelští klienti neinvestují ani korunu do bytových potřeb, oprav apod. Jenom to nelze přesně vyčíslit, protože je to jejich zaplaťpánbůh svobodná volba. A i kdyby všechny prostředky za stavebního spoření utratili jinak, stejně zaplatí DPH a firma, která dostane zaplaceno, z těchto peněz zaplatí daně související se mzdama, režií, ziskem a tak pořád dokola. Takže až si někdo dá tu práci a vypočte multiplikační efekt jedné koruny vydané státem na státní podporu stavebního spoření, má právo rozhodnout zda zrušit/nezrušit anebo upravit. Osobně bych snížil procentuální výši, maximální výši bych nechal a motivoval bych klienty k účelovému čerpání (na bytové účely)např. vyšší státní podporou než by byla nějaká "základní" státní podpora. Třeba bychom pak už neviděli takové absurdity, jako když někomu padá domek na hlavu, ale za plotem stojí nové auto (ano je to jeho soukromá volba, ale jen do té doby než ten dům spadne a ten štastný automobilista natáhne prosebně dlaň, "státe já nemám kde bydlet, starej se !!!").