"Dohodlo se, že se najde cesta, jak zvýhodnit ty klienty, kteří použijí prostředky k pořízení bydlení," řekl ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Tento scénář se má ovšem naplnit při zachování plánovaných úspor v rozpočtu, s nimiž se počítalo při plošném snížení podpory.
Z toho vyplývá, že klienti, kteří nepoužijí peníze k bydlení, by měli mít maximální podporu menší a ostatní vyšší než tři tisíce korun.
"Jedni budou mít třeba 2600 a ostatní 3400 korun," uvedl jako příklad zdroj z ministerstva financí. Detaily jednotlivých variant nejsou zatím známy. Jasné však je, že pro budoucí klienty bude obtížnější dosáhnout na maximální výši snížené podpory.
Schéma výpočtu se má totiž změnit také v tom, že se podpora bude vyplácet jako 15 procent z ročně naspořené částky, maximálně však z 20 tisíc korun. Dosud je to 25 procent z 18 tisíc korun. Během šesti let chce vláda snížit výdaje na spoření ze současných třinácti na zhruba tři miliardy ročně.
Rozhodnutí o bonifikaci klientů, kteří podle premiéra Vladimíra Špidly použijí prostředky v souladu s účelem spoření, je spíše politickým rozhodnutím. Ještě počátkem roku totiž ministerstvo financí obhajovalo plošné snížení tím, že náklady na odlišení podpory a na kontrolu by byly příliš vysoké.
Proti dvojímu metru jsou zástupci stavebních spořitelen. Z jejich úst mnohokrát zaznělo, že odlišná podpora může vést k masovějšímu odlivu spořících klientů a destabilizovat systém. Systém je založen právě na velké účasti tzv. spřátelených klientů, kteří pouze spoří a poskytují spořitelnám dostatek zdrojů pro poskytování levnějších úvěrů těm, kdo stavějí a kupují byty.
Zvýhodnění jedné části klientely však může být od vlády určitým ústupkem kritikům změn před očekávanou bitvou v parlamentu, kde bude muset vláda úsporný program prosadit. S ohledem na to, že spoří pět milionů klientů (ačkoli jejich smluv se změny nedotknou), bude hlasování pro nejtěsnější koaliční většinu oříškem.
Už v minulosti se pro odlišení podpory vyjádřili někteří zástupci komunistů. A proti srsti nemusí být tento postup ani některým zástupcům ODS. "Mělo by se více dbát na účelovost dotací. Pouhé plošné ořezání nepřinese státu tak významnou úsporu, aby se tím něco vyřešilo," uvedl dříve poslanec ODS Martin Kocourek.
