Důležité ovšem v každém případě je, aby tento úvěr byl zajištěn zástavním právem k nemovitosti, která se nalézá na území České republiky. Ačkoli se většinou jedná o samotnou financovanou nemovitost, nemusí to být zdaleka pravidlem. Na hodnotě nemovitosti pak závisí výše úvěru, který banka žadateli o hypoteční úvěr poskytne. Ze zákona smí hypoteční banka poskytnout úvěr maximálně do výše 70% ceny zastavené nemovitosti. Pokud by taková výše úvěru nestačila pokrýt vaše investiční záměry, lze ještě využít různých doplňkových úvěrů a produktů, které zvyšují tuto hranici až na 90%.
Doba splatnosti hypotečních úvěrů se pohybuje od pěti do třiceti let. Tak dlouhé období odpovídá samozřejmě výši investice do bydlení a faktu, že se často jedná o investici na podstatnou část života. Nejčastějším způsobem splácení hypotéky je měsíční placení stejně vysokých anuitních splátek, které se skládají z úhrady úroků a splátky samotného dluhu. Na počátku úvěrového vztahu převažuje v anuitě platba úroků, ale s postupným snižováním výše dluhu začíná převažovat splátka dluhu nad úhradou úroků. U některých hypotečních bank je možné zvolit i progresivní splácení, kdy se měsíční splátky postupně zvyšují. V tomto případě sice zaplatí dlužník nepatrně více na úrocích, avšak výhodné je pro něj to, že se zatížení rodinného rozpočtu zvyšuje postupně s tím, jak se zvyšují i jeho příjmy (kariérní postup, růst reálných mezd).
Dostupnost a atraktivitu dodává hypotečním úvěrům státní příspěvek, který může v závislosti na výši aktuálních úrokových sazeb z nově poskytnutých hypotečních úvěrů snížit úrokovou sazbu až o 4 procentní body. Podrobně jsou podmínky poskytnutí státního příspěvku upraveny v Nařízení vlády č. 244/1995. Nepřímou formou podpory hypotečních úvěrů je možnost odpočtu zaplacených úroků od daňového základu.
Zpět na hlavní téma: "Hypotéky útočí: je čas podlehnout?" |