Ať už věříte na posmrtný život, nebo ne, je jasné, že pohřbem to nekončí. Minimálně jednání pozůstalých s úřady teprve začíná. O dědickém řízení a jeho nástrahách jsme si povídali s notářkou Evou Královou.
Záhy po úmrtí blízké osoby musejí pozůstalí okamžitě začít řešit spoustu záležitostí. V případě dědického řízení však čekají, až se jim notář sám ozve. Je to zároveň jediný případ, kdy si nemůžeme vybrat notáře sami. Proč tomu tak je? Když člověk zemře, matrika musí vystavit úmrtní list, což trvá zhruba třicet dní. Pak ho zašle příslušnému soudu, který pověří notáře podle rozvrhu práce. Devadesát procent lidí se nás ptá, jestli si můžou vybrat vlastního, kterého třeba už znají. Opravdu nemůžou. Záruka nezávislosti notáře je dána tím, že jsou přidělováni.
Pokud se začneme chovat jako dědic, tak už to dědictví nemůžeme odmítnout. Přehnaná aktivita se nevyplácí, když tam jsou dluhy.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
