Založit firmu, a být tak svým vlastním šéfem, je snem řady lidí. Často nás v tomto snu utvrzují léta strávená v nepříliš inspirativním pracovním prostředí či nutnost vycházet s ne zcela příjemným nebo dokonce neschopným vedoucím.
Vybudovat úspěšnou firmu však není jednoduché, svědčí o tom statistiky, které se úspěšnosti nově zakládaných podniků dlouhodobě věnují. Většinou docházejí k závěru, že prvních pět let úspěšně přežije jen zhruba desetina z nich.
Úspěch nově založené firmy je vždy alespoň částečně věcí náhody. Záleží totiž i na řadě faktorů, které podnikatelé nemají zcela pod kontrolou. Přesto však lze vypozorovat určité postupy či způsoby jednání, kterými se úspěšní zakladatelé liší. Lze je shrnout do devíti hlavních bodů.
1. Nemají obavy před „bláznivými“ nápady či myšlenkami
Když se Carl Benz kodrcal v roce 1885 se svou smrdutou motorovou trojkolkou ulicemi Mannheimu, řada kolemjdoucích pochybovala o jeho zdravém rozumu. Podobně možná pochybovali i o zdravém rozumu jeho manželky, která do jeho nově založeného podniku investovala celé své věno. Kam jeho podnik v dalších letech dospěl, je však dobře známo.
Sklon nebránit se podivným či dokonce na první pohled „bláznivým“ nápadům je jedním z hlavních rysů úspěšných zakladatelů. Je i jedním z hlavních předpokladů jejich úspěchu. Co pro jiné vypadá jako téměř šílený nápad, je pro ně a mnohdy i ve skutečnosti spíše známkou toho, že jsou na správné cestě.
Každá odlišná myšlenka pochopitelně úspěšná být nemusí; současník C. Benze, Henry Ford, před založením své později úspěšné firmy (a to i přes zájem investorů) dvakrát zkrachoval. Své základní myšlenky se však nevzdal.
2. Nedrží se nutně toho, co dělají ostatní
Řada podnikatelů i manažerů se ve svém rozhodování řídí tím, co dělají nebo jak postupují jiní. Mají sklon je napodobovat a věřit, že budou-li se řídit jejich příkladem, dosáhnou úspěchu.
Jan Urban
 |
Jednoduchý recept, podle kterého by firmy, které chtějí být úspěšné, měly přebírat či napodobovat postupy těch, které na jejich základě (údajně) vynikly, však často nefunguje. Ze zkušeností jiných bychom se pochopitelně učit měli, ne však příliš. Ne vždy je totiž to, co dělají ostatní, i správné či dlouhodobě úspěšné.
Příkladem je firma Netflix, celosvětový poskytovatel filmů online, která se dříve zabývala půjčováním filmů na DVD. Na rozdíl od svých četných konkurentů při tom svým zákazníkům, zdánlivě nelogicky, neúčtovala poplatky za pozdní odevzdání půjčených filmů a za fixní částku jim umožňovala půjčit si i libovolné množství filmů. Její postup byl však jedním z faktorů, jež ji dovedly k úspěchu.
Navíc pokud by všechny organizace v určitém oboru přebraly nejlepší zkušenosti jiných, staly by se tyto zkušenosti – a s nimi i firmy, které je převzaly - jen průměrnými. Firma, která jen přebírá praktiky jiných, tak konkurenty nemůže nikdy předstihnout. A to ani tehdy, jde-li o metody úspěšné.
3. Nemají obavy před „nasycenými“ trhy
Konvenční úvahy či doporučení říkají, že nově založená firma by si měla na trhu nalézt místo, které zatím není zcela obsazené.
Tato strategie je často úspěšná. „Nasyceným“ trhům však není nutné se vždy vyhýbat. I zdánlivě obsazené trhy totiž inovativním firmám nabízejí často zajímavé možnosti. Důvodem je, že téměř vždy lze i na nich nalézt něco, co může nová firma vykonávat lépe. Příkladem jsou firmy, které si na nich dokážou vybudovat lepší či přátelštější vztah k zákazníkům.
4. Jsou zvědaví
Úspěšní zakladatelé firem jsou a zůstávají zvědaví. Více než nejrůznějším „profesionálním“ marketingovým rozborům a průzkumům trhů věří spíše svým vlastním očím a uším. A zajímají se o to, o čem hovoří, co si přejí či na co si stěžují jejich stávající či potenciální zákazníci.
Většinou při tom nejde o informace, které lze získat na golfovém hřišti, ale spíše ty, které přicházejí v každodenním životě či kontaktu s lidmi.
5. Snaží se obklopit týmem
Ani perspektivní a zajímavá myšlenka ve většině případů k rozvoji nového podniku sama o sobě nestačí. Pro její úspěšné prosazení potřebují zakladatelé firmy tým.
Předpokladem je nalézt nejen lidi, kteří mají o danou myšlenku zájem a jsou schopni k jejímu prosazení přispět či pomoci, ale i takové, kteří jsou „týmovými hráči“. Ještě složitější však pro mnohé zakladatele firem je předávat svému týmu postupně i určité rozhodovací pravomoci.
Někteří zprvu úspěšní zakladatelé firem mají s tímto krokem problém. Nedokážou si představit, že o jejich myšlence či firmě budou rozhodovat další. Lidem kolem sebe někdy nedokážou ani dostatečně důvěřovat. Občas si dokonce v rámci své firmy pěstují určitý „kult osobnosti“, spojený se svou jedinečností. Jejich firma za to většinou platí tím, že přestává růst a často není ani schopna své členy dostatečně motivovat či dokonce udržet.
6. Řeší problémy zákazníků a nevytvářejí problémy nové
Řada produktů se v době digitalizace stává z hlediska jejich užívání příjemnější či snazší. Občas či pro některé zákazníky však může docházet i k tomu, že se nové produkty stávají komplikovanější. A to mnohdy zbytečně.
Úspěšní podnikatelé či zakladatelé firem si jsou těchto úskalí vědomi a snaží se zákazníkům jejich problémy řešit, nikoli jim přidělávat nové. Umožňují jim se v „digitalizační džungli“ lépe orientovat.
7. Neinvestují jen peníze, ale i čas
Řada rádců a poradců dává návod, jak lépe skloubit požadavky pracovního a osobního života. Chceme-li se vyvarovat vyhoření, je to důležité. Současně je však třeba chápat, že pro zakladatele úspěšných firem to alespoň v prvních letech neplatí.
Lidé, kteří na konci víkendu začínají přemýšlet o tom, kdy si vezmou příští dovolenou, tak nejsou pro podnikání nejvhodnější. Zcela vhodné pro ně nejsou ani ti, kdo za čas strávený v práci a ne se svou rodinou cítí pocity viny. Nemusí a nemělo by to platit stále, úvodní fáze podnikání však vyžadují od zakladatele čas.
8. Nesnaží se své nápady utajovat
Nově založené firmě se občas nemusí podařit nový produkt zcela dokončit. V tom případě většinou udělá lépe, zveřejní-li ho či dokonce zavede na trh jako nehotový a o jeho dokončení se snaží až poté, a to i ve spolupráci s jinými firmami.
Zajímavý podnikatelský nápad tak v rozporu s běžnými pohledy nemusí být vždy utajován. Někdy může být vhodnější podělit se o něj s ostatními a společně s nimi ho dopracovat či dovést do finální podoby. Snaží-li se totiž nově zakládaná firma prezentovat svůj produkt až v definitivní a dokonalé podobě, zjistí často v okamžiku jeho uvedení na trh, že s podobnou myšlenkou na něj vstoupily již podniky jiné. Jednáním s potenciálními partnery lze tomuto nebezpečí zabránit.
9. Využívají nejrůznější formy vnější podpory
Úspěšní zakladatelé firem již dnes většinou nejsou „osamělými bojovníky“. Využívají všech forem podpory, které se jim nabízejí, a nebrání se jim. Může jít o podporu státu a hospodářských či podnikatelských asociací, ale i pomoc ze strany škol a jejich odborného či výzkumného zázemí.
Cílem této podpory může být nejen vývoj nového produktu, ale i získání manažerského know-how, kterým zakladatelé firem nemusejí vždy disponovat. Jeho součástí může být i pomoc při řešení problémů s řízením a vedením lidí či organizací firmy, které zakladatelé občas podceňují.
