Paní Jitka si objednala nové topení do domu. Rozsah, cena i termín prací byly oficiálně sjednány ve smlouvě. Řemeslník položil rozvody a usadil topná tělesa. Pak zmizel. „Nedodal kotel včetně příslušenství, takže systém nemohl být zprovozněn, a nebyla připravena ani odbočka k vytápění prvního podlaží,“ vzpomíná Jitka.
Když se několik dní muž neobjevil, Jitka mu zavolala. „Omlouval se, že byl kontaktován z finančního úřadu kvůli kontrole účetnictví, takže se nemůže dostavit,“ líčí Jitka. Slíbil, že se ozve za týden, jakmile bude mít kontrolu za sebou.
„Po týdnu se ozval s tím, že potřebuje zaplatit doměřenou DPH a jestli prý bychom mu nemohli zaplatit dříve. Slíbil, že jakmile vše vyřídí, přijede práci dokončit a doveze kotel. V dobré víře, že slib dodrží, jsem fakturu uhradila,“ pokračuje Jitka.
Od té doby se řemeslník už nedostavil, s Jitkou komunikoval jen zřídka. Jednou byl nemocný, podruhé zraněný, pak musel k soudu nebo měl úmrtí v rodině. Jitka mu následně napsala oficiální dopis, ve kterém vypověděla smlouvu a vyzvala ho k vrácení dlužné částky.
Dlouho nereagoval, později se ale přece jen podařilo přimět ho k oficiálnímu uznání dluhu ve výši 110 tisíc korun a podpisu splátkového kalendáře. „Měl platit 20 tisíc měsíčně, ale zaplatil jen 60 tisíc, a k zaplacení zbytku se již nemá,“ dodává Jitka, která navíc mezitím zjistila, že je na řemeslníka již vedeno několik exekucí.
Jak předejít nepříjemné situaci s nefér řemeslníkem? Advokát Pavel Staněk z České asociace věřitelů přidává pár rad.
Nespoléhejte na ústní dohodu
Sepsání smlouvy a následně vystavení řádné faktury by měla být samozřejmost. Přesto se řada lidí nakonec rozhodne pro spolupráci na „dobré slovo“, protože je zpravidla finančně výhodnější. Na tuto počáteční úsporu ovšem mohou později doplatit. V případě reklamace či jiných problémů nebude mít zákazník v ruce žádný důkaz.
Přestože je v České republice za platnou považována i ústně uzavřená smlouva, jen velmi těžko se v případě problémů před soudem prokazují dohodnuté podmínky.
„Spotřebitel, který má svou objednávku řádně smluvně ošetřenou, předejde v případě sporu s řemeslníkem takzvané důkazní nouzi, kvůli které by jinak před soudem nedokázal obhájit svá práva,“ vysvětluje advokát Pavel Staněk.
Na co ve smlouvě nezapomenout
Funkční smlouva musí obsahovat několik jasně stanovených náležitostí. Patří mezi ně předmět smlouvy, tedy jaké zboží a práce si zákazník objednává, či informace o smluvních stranách a jejich podpisy. Dále nesmí chybět náklady spojené s prací řemeslníka, které mohou být stanoveny buď pevnou cenou za celkové provedení práce, nebo i odhadem s rozpisem přesných a přibližných cen jednotlivých položek.
„Mezi důležité, bohužel často opomíjené položky patří i výše zálohy a podmínky jejího zaplacení, přesné vymezení práce s harmonogramem provedení a termín dokončení. Uvedené by měly být i sankce za případné zpoždění, nedokončení nebo špatné provedení,“ doplňuje advokát Staněk.
Potvrďte si i předání peněz
Pořádek mějte i v dokumentech, které se týkají předávání peněz. „Častou chybou zákazníků je důvěra v řemeslníkovu poctivost. Bez vystavení daňového dokladu nebo beze svědka, který by později mohl vyplacení zálohy dosvědčit u soudu, je předání peněz riskantní. Zákazník v případě nutnosti nebude schopen doložit, že k němu skutečně došlo,“ upozorňuje Pavel Staněk.
Důvěřuj, ale prověřuj
Problémům se však dá i předcházet. „Určitě je dobré se při výběru řemeslníka dotázat na reference svých známých nebo si řemeslníka prověřit na internetových diskusních fórech a tematických portálech,“ doporučuje Staněk.
Zdrojem informací může být také Centrální evidence exekucí a insolvenční rejstřík. Tady ale pozor. Nelze samozřejmě paušálně tvrdit, že osoba, která se nachází v exekuci nebo insolvenci musí nutně špatně odvádět svou práci či klamat zákazníky. Příčinou finančních potíží mohou být i zcela jiné důvody.
„Řemeslníků v insolvenci je relativně dost. Řada z nich svou podnikatelskou činnost vykonává i v rámci probíhajícího insolvenčního řízení a obstarává si tak příjmy pro plnění splátkového kalendáře,“ říká Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.
Zákazník by ale podle něj měl zbystřit. A to z prostého důvodu, že dojde-li později ke sporu, při kterém se bude domáhat svých peněz za nedodanou či nekvalitně odvedenou práci, budou jeho šance na získání ztracených financí velmi nízké. Zařadí se do zástupu dalších věřitelů.
Podvedli mě. Co s tím?
Pokud se přece jen dostanete do situace, kdy s prací řemeslníka nebudete spokojeni, neplaťte celou částku do doby, než budou chyby napraveny. Pokud řemeslník odmítne opravy provést, bude třeba mu zaslat doporučený dopis s dodejkou, který bude obsahovat výzvu k opravení.
„A když ani na takovou zprávu nereaguje, měl by zákazník trvat na slevě, odstoupení od smlouvy, nebo zahájit soudní řízení,“ říká advokát Staněk z asociace věřitelů. Dodává, že při odstoupení od smlouvy musí dojít ke vzájemnému vyrovnání, kdy zákazník řemeslníkovi uhradí to, co ze zhotoveného díla nelze oddělit a vrátit zpět.
Pokud spor postoupí k soudnímu řízení, musí objednatel zajistit znalecký posudek, který vyčíslí vzniklé škody. Tyto škody nechá opravit jiným řemeslníkem a náklady bude vyžadovat po tom prvním.
V případě, že jste řemeslníkovi celou částku už zaplatili, lze řešit spor reklamací. „Nedojde-li k nápravě v zákonné lhůtě 30 dnů, bere se vada ze zákona automaticky za takzvanou vadu neodstranitelnou, a poškozený tak má nárok na vrácení peněz nebo může odstoupit od smlouvy,“ radí Pavel Staněk.
Někdy pomůže až exekutor
A ještě je tu situace, kdy zaplatíte zálohu, ale řemeslník objednané zboží vůbec nedodá nebo neodvede požadovanou práci.
„V takovém případě je nejlepší obrátit se s žalobou na soud, který dlužníkovi uloží lhůtu na vyrovnání dlužné částky,“ vysvětluje advokát Staněk. Tato možnost bývá pro zákazníka výhodnější než nahlásit řemeslníka policii: „Ta sice zahájí trestní stíhání z důvodu podezření na bezdůvodné obohacení, to je ovšem obvykle velmi dlouhý a často neefektivní proces.“ Pokud řemeslník ani na výzvu soudu k zaplacení dluhu nereaguje, nezbývá než podat návrh na exekuci.
Alternativním řešením může být podání návrhu na insolvenci. „Insolvenční řízení je výhodnější v tom, že pro jeho zahájení nemusí věřitel disponovat exekučním titulem, tedy typicky soudním rozhodnutím, což při podání návrhu na zahájení exekuce musí. Na druhou stranu podá-li věřitel insolvenční návrh proti fyzické osobě, musí coby navrhovatel zaplatit zálohu na náklady řízení ve výši 10 tisíc korun,“ vysvětluje insolvenční správce Oldřich Řeháček.
Vyhlídky při vymáhání dluhu nebývají nadějné
Ani v situacích, kdy má zákazník v ruce podepsanou smlouvu a využije veškeré dostupné právní kroky k obraně svých práv, se peněz dočkat nemusí. „V případě, že řemeslník disponuje alespoň nějakým majetkem, je šance na získání peněz cestou exekučního vymáhání poměrně vysoká. Nijak neobvyklá ale bohužel není ani situace, kdy je na řemeslníka uvalen větší počet exekucí právě kvůli opakovanému klamání zákazníků, a tam je pak šance na úspěch výrazně menší,“ říká Staněk.
Jiná je situace, kdy na sebe řemeslník vyhlásí osobní bankrot. V případě oddlužení totiž musí zákazník obdržet minimálně 30 % své pohledávky.
