Ležel jsem jednou v nemocnici.Měl jsem s sebou přehrávač MP3 rádiem a občas ho poslouchal. Když jsem se chystal domů, pacient z vedlejšího lůžka mne požádal,
ať mu přehrávač dám – prý si ho jako podnikatel odepíšu z daní, tak co,“ vzpomíná Jindřich Valíček Prahy. „Asi si myslel, že mi to nějaká vyšší moc proplatí.“
Podnikatelé však platí daně jako všichni ostatní. Dokonce i ti, kteří jsou ve ztrátě. Minimální daň z příjmu dělá sice něco přes 10 000 korun ročně, ale každý, kdo podniká, ní prostě musí počítat. Sociální a zdravotní pojištění vytáhnou z firemní pokladny další peníze. A ten, kdo vydělává tak, že ho podnikání slušně živí, platí samozřejmě mnohem víc.
Připravte se na daně
Povinnost registrovat se na finančním úřadě má podnikatel ve lhůtě do 30 dnů od získání oprávnění výdělečné činnosti. Ve lhůtě 30 dnů musí pak oznámit i zahájení této činnosti, když ji nezahájí ihned. Při prvotní registraci se poplatník přihlásí k dani z příjmů. Pokud od počátku používá při podnikání vozidlo a zároveň je provozovatelem zapsaným v technickém průkazu, registruje se též k silniční dani.
Pozor, pokud by provozovatelem byl třeba druhý z manželů, má povinnost se registrovat k dani silniční on, i když sám nepodniká. DPH není jen pro velkopodnikatele K dani z přidané hodnoty se musí podnikatel povinně registrovat tehdy, pokud jeho obrat za nejdéle 12 měsíců přesáhne částku jeden milion korun. Obratem se rozumí dosažený příjem anebo výnosy, pokud podnikatel vede účetnictví. Bez ohledu na obrat se registrují podnikatelé, kteří obchodují se zahraničím. Každý podnikatel se může zaregistrovat i dobrovolně. To může být výhodné tehdy, když mezi jeho odběrateli převažují již registrovaní plátci daně; podnikatel si potom může přiúčtovat DPH ke svým cenám navíc, aniž to odběratelé považují za zdražení, a navíc získá možnost uplatnění odpočtu daně na vstupu, což je pro něj zdrojem dodatečného zisku.
Některé peníze nezdaníte
Nějaké peníze podnikatel pro sebe přece jen ušetří, aniž by z nich platil daně. Některé věci totiž potřebuje k podnikání, a přitom se mu hodí i v soukromém životě. Třeba živnostník, který má pracovnu v rodinném domku, může snížit daňový základ o část nákladů na dlaždice v chodbě vedoucí ke kanceláři, ale i o část nákladů na novou střechu. Ne že by ji dostal zadarmo, ale pořídí ji za peníze, které nejsou zčásti zdaněné.
Výdajů za účelem vytvoření a udržení zisku je spousta, záleží na druhu podnikání i na tom, co vydrží kontroloři z finančního úřadu.
Platbám pojištění podnikatel neuteče
|
|
Sociální pojištění: vyplácejí se z něho důchody (starobní, invalidní), jeho součástí je i nepovinné nemocenské pojištění (dávka vyplácená např. při pracovní neschopnosti)
minimální povinná záloha: 1192 korun
minimální nepovinná záloha: 178 korun
Zdravotní pojištění: hradí náklady na léčbu (práce lékaře, pobyt v nemocnici, léky a podobně)
minimální povinná záloha: 1143 korun
K platbě sociálního pojištění se přihlásíte na správě sociálního zabezpečení podle trvalého pobytu, je třeba to udělat do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy zahájíte podnikatelskou činnost.
Podnikání musíte rovněž nahlásit na pobočce své zdravotní pojišťovnyt a termín je přísnější – nejpozději do osmi dnů od zahájení činnosti. Pojistné pro případ, že si vyděláte dost peněz a nebudou se na vás vztahovat minima, se musí vypočítat. U zdravotního pojištění jde nejprve o zjištění vyměřovacího základu – tím je pro tento rok 45 procent příjmu z podnikání po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení.
13,5 procenta z tohoto vyměřovacího základu je pak kýžené pojistné.
Příklad: (příjmy 500 000 - výdaje 200 000) x 45 % x 13,5 % = 18 225 pojistné
Obdobně se vypočítá vyměřovací základ u sociálního pojištění, na pojistné je pak třeba odebrat z něho 29,6 procenta.
Příklad: (příjmy 500 000 - výdaje 200 000) x 45 % x 29,6 % = 39 960 pojistné
 |
V bance na běžném účtu máte úspory v bezpečí, ale příliš tu nevydělávají. Mohou se dokonce znehodnocovat. Co s tím? |
