Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dnes je Den závěti. Svátek dokladu, který je obestřen mýty

  • 3
Loni bylo v České republice sepsáno jen dvacet tisíc oficiálních závětí. Podle notářů jsou Češi oproti jiným státům v sepisování tohoto dokumentu výrazně zdrženlivější. Důvodem mohou být i mýty, které se ve společnosti tradují.

1. mýtus Závěť je drahá

Říká se, že sepsání závěti je složité a drahé. Ve skutečnosti jde o relativně jednoduchý úkon. Sepsání a uložení závěti u notáře stojí přibližně 1 800 korun. Závěť musí být sepsána písemně a splňovat několik dalších náležitostí.

2. mýtus Hned jak napíšu závěť, umřu

Jenže realita je jinde. Koalice za snadné dárcovství na webu odkazuje na výzkum amerického profesora Jamese Russella, podle něhož lidi, kteří sepíšou závěť, se dožívají vyššího věku než zbytek populace. Britský vědec Richard Radcliffe jde ještě dál a po analýze tisíců závětí v Anglii vyvodil, že lidé, kteří v závěti mysleli na charitu, žili až o devět let déle než ostatní.

Podle Jana Gregora, mluvčího kampaně Závěť pomáhá, je celé téma  složitější a může být i odrazem toho, že lidé, kteří se dožijí vyššího věku, častěji uzavírají závěť ve prospěch dobročinných organizací. Pro většinu lidí je navíc tato forma darování ze závěti spojena s pozitivními emocemi a nalezením radosti ze svého konání.

3. mýtus Stejně se podle ní nebude nikdo řídit

Závěť napsaná doma vlastní rukou skutečně může být zatajena a zničena, a to zejména v případech, když ji jako první po smrti dotyčného objeví někdo, kdo v ní byl opomenut, nebo nedědí to, co si původně nárokoval. Ovšem závěť sepsaná u notáře a evidovaná notářem v evidenci pořízení pro případ smrti dává největší jistotu, že se podle ní bude po smrti zůstavitele postupovat. Jde o závěť ve formě notářského zápisu.

4. mýtus Co je psáno, to je dáno a nelze to změnit

Závěť může její autor kdykoli za svého života zrušit. A to buď pořízením nové závěti nebo odvoláním závěti. Odvolat závěť lze i výslovným prohlášením o odvolání závěti.

Když chybí dědic...

V případě, že člověk nemá dědice, propadne jeho majetek státu. „Přitom je možné věnovat peníze, nemovitosti či cenné papíry dobročinné nebo veřejně prospěšné organizaci. Konat dobré skutky lze jak za života, tak i po něm, a to prostřednictvím dobročinné závěti,“ říká Jan Gregor a doplňuje, že v mnoha státech Evropy je tato forma daru běžná a mnoho neziskových organizací by bez této podpory nepřežilo.

U nás je podle něj dobročinnost prostřednictvím darování ze závěti stále spíše novinkou. Ve Velké Británii, Kanadě, Německu či Rakousku má darování ze závěti dlouholetou tradici. A právě na to má upozornit Měsíc dobročinné závěti, který navazuje na Den závěti, který se slaví v mnoha státech světa včetně České republiky 13. září. A až do 12. října bude každému, kdo sepíše závěť s notářem a bude v ní pamatovat i na charitu, odpuštěn poplatek za sepsání ve výši 1 800 korun.

Za roky 2014 až 2017 propadlo z úmrtí státu 1,1 miliardy korun. Pro srovnání, za stejné období získaly české neziskovky, sdružené v koalici Za snadné dárcovství, ze závětí 113 milionů korun. Nejčastěji odkazují lidé hotovost, méně často nemovitosti, ojediněle cenné papíry a hmotný majetek. V některých případech založí dárci za života svěřenský fond nebo odkazem či v dopise na rozloučenou určí, k čemu má být jejich dar použit.