Konkrétně: Energetická náročnost českého průmyslu mezi roky 1990 až 2002 poklesla v České republice o 17 %, v Maďarsku o 23 %, na Slovensku o 27 % a v Polsku dokonce o 39 %.
Uhlí, ropa, plyn – co nás ještě čeká?
Zásoby fosilních paliv jsou omezené. Experti se předbíhají v prognózách, kolik desítek let ještě vydrží těžba uhlí, jak dlouho bude možné získávat ropu, či jaké jsou zásoby zemního plynu. I když se některá jejich zjištění a údaje liší, jde vždy v podstatě jen o řád desítek let - éra levných energií tedy končí!
Kromě tohoto faktoru se začnou promítat do cen energií i další vlivy - na cenách elektřiny se velmi brzy projeví důsledek obchodování s emisemi. Zákony vynucený nákup emisních povolenek zdraží elektřinu i teplo. Při těžbě ropy sehraje svoji roli „zvonová Hubertova křivka“, na základě které geolog King Hubbert dokázal, že při vyprazdňování ložiska ropy velmi výrazně stoupají výrobní náklady…, tedy i cena.
Existuje alternativa levnější energie?
Žádná okamžitá alternativa trvale levnější energie, ke které by bylo možno přejít, není. Šťastnější státy (Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Island atd.) které získávají téměř 100 % své energie z vodních zdrojů, vzhledem ke své poloze na prudkých horních tocích nepoznají tolik nutnost řešení, která stojí před státy, jeho podnikatelskými subjekty i obyvatelstvem, jakým, je naše Česká republika.
Řešením jsou zcela systémová opatření, která ve svém konečném důsledku povedou k větší efektivnosti využití energie. Zní to téměř jako fráze, ale představuje to především využívání efektivnějších spotřebičů, zateplování, úspory energie aj..
Zatím tak trochu mimo podniky i naše domácnosti směřují i humorné slogany „výměnou jedné klasické žárovky za úspornou, ušetříte za dobu její životnosti čtvrt tuny uhlí.“
Bílá kniha EU o energetické politice
I když si Rada Evropy už v r.1986 stanovila za cíl, že energetická náročnost v evropské dvanáctce má být k roku 1995 snížena o nejméně 20 %, nebylo tohoto cíle zdaleka dosaženo. Následně přijatá Bílá kniha EU o energetické politice poměrně jasně stanovuje základní pravidla zvyšování energetické úspornosti a účinnosti, včetně úspor zdrojů a nepopulárního odklonu od konzumního života ( tzv. „deconsumption).
Například: energeticky úsporná domácnost může mít 4-5 x nižší spotřebu energie při větším komfortu než domácnost, které energetické úspory nesleduje. Úspory začínají od instalování vhodného osvětlení, přes další spotřebiče, napomoci může i využívání inovačních metod – jakou je kogenerace - společná výroba tepla a elektřiny a využívání plynu jako překlenutí přechodného období, než se rozšíří úspornější technologie.
Hudba budoucnosti
Představují ji již dnes tepelná čerpadla na využívání obnovitelné energie obsažené ve vzduchu, v zemi nebo ve vodě. Tepelná čerpadla lze využít stejně dobře ve správních budovách, jako ve výrobních nebo skladovacích halách či rodinných domech. Proti jiným systémům vytápění mají tato ekologická zařízení třetinové provozní náklady. A se skokovým zdražováním energií se u tepelných čerpadel zkracuje návratnost vstupních investic na šest a méně let.
V ČR se jich ročně instaluje v průměru jen 150. Nejznámějším příkladem z poslední doby je tento způsob energetického zajištění penzionu lyžařky Kateřiny Neumanové na Šumavě.
 |
Vyplatí se vám alternativní zdroje energie? 1.díl ZDE. |
