Zaměstnancům, kteří v roce 2013 podléhali solidárnímu zvýšení daně již totiž nemůže jejich zaměstnavatel provést roční zúčtování. A mnoha lidem přibudou starosti.
"Odhadujeme, že se v České republice bude tato záležitost týkat více než čtvrt milionu zaměstnanců," říká daňový poradce Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting a dodává, že k těmto poplatníkům přibude ještě několik desítek tisíc podnikatelů, ale ti si daňové přiznání podávali již dříve, takže kromě toho, že zaplatí vyšší daň, se pro ně vlastně nic nemění.
Koho se povinnost přesně týká
Podat sám daňové přiznání musí zaměstnanec, který měl, třeba jen v jednom jediném měsíci, hrubé příjmy vyšší než 103 536 korun. Do hrubých příjmů se započítávají kromě mzdy také třeba odměny, náhrada za dovolenou, zdanitelné bonusy či auto pro služební i soukromé účely.
"Protože se ale vše počítá za rok dohromady, tak fakticky tuto daň bude platit jen ten, kdo měl celkem za rok hrubé příjmy nad 1 242 432 korun, tedy 48násobek průměrné mzdy," vysvětluje Petr Frisch.
U těch lidí, kteří zaplatili zálohu na solidární daň jen v jednom či několika málo měsících a celkově se přes tuto hranici nedostanou, vznikne přeplatek, který jim finanční úřad vrátí. Musí si však splnit svou povinnost a podat daňové přiznání.
Zaměstnavatel roční zúčtování neprovede, může však pomoci
Pokud jste zjistili, že se vás to týká, zpozorněte. Zaměstnavatel by vás měl sice o povinnosti podat daňové přiznání informovat, bude však lepší, když se připravíte předem.
"Podle našich informací vyjde řada zaměstnavatelů svým zaměstnancům vstříc a jejich novou daňovou povinnost jim pomůže vyřešit. Třeba tak, že jim zaplatí daňové poradce, nebo alespoň dají na něj kontakt a snaží se vyjednat slevu," říká Petr Frisch a dodává, že většinou půjde o lidi na vyšších manažerských pozicích, kteří pravděpodobně nikdy přiznání nepodávali a firma si nebude moci dovolit, aby se říkalo, že ředitel společnosti XYZ neplatí daně.
Část zaměstnavatelů může daňová přiznání zpracovávat i ve svých mzdových účtárnách nebo prostřednictvím svého dodavatele mezd. Zde jsou ale dvě úskalí - za prvé možná chybovost a za druhé to, že daňové přiznání/poradenství je zákonem vyhrazeno daňovým poradcům.
Kdo nepodá, tomu hrozí sankce
Povinnost je povinnost a nesplnit ji, se nevyplatí. Jestli si myslíte, že je jednodušší nechat státu těch pár korun, jste na omylu. "Pokud daný zaměstnanec daňové přiznání vůbec nepodá, přestože mu má stát vrátit přeplatek na dani, tak může být za tento přístup relativně výrazně sankcionován," upozorňuje Petr Frisch.
"Výše pokuty záleží na délce prodlení a na výši daně stanovené opožděně podaným přiznáním. Maximální výše stanovené pokuty je 300 tisíc korun a minimální je 200 korun. Pokud daňové přiznání nepodáte vůbec, je dolní hranice pokuty 500 korun," uvádí mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.
Kromě pokuty za nepodané přiznání uloží finanční úřad sankci ve výši 0,05 procenta ze stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše pět procent. Počítá se od pátého dne po termínu a předepisuje se, pokud je částka vyšší než 200 korun.
Příklad Nenechal si vrátit pár stovek, může zaplatit až 11 tisíc
Pan Soukup bere 45 tisíc korun hrubého měsíčně a navíc má od zaměstnavatele příspěvky na penzijní pojištění, stravenky, automobil ke služebním a soukromým účelům, v prosinci pak dostane 13. plat a navíc ještě mimořádnou odměnu 10 tisíc korun.
V prosinci tak bude mít hrubý příjem 106 550 korun a o tři tisíce překročí limit pro odvod solidární daně. Mzdová účtárna ho pak upozorní, že si musí podat daňové přiznání za rok 2013.
Pan Soukup je ale líný. Než by vyplňoval složité daňové přiznání, tak se rozhodne, že těch pár stokorun státu nechá.
V listopadu 2014 mu však přijde upozornění z finančního úřadu, že mu podle § 250, odst. 1 daňového řádu vzniká povinnost uhradit pokutu, protože nepodal do konce března daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost. Finanční úřad ho může pokutovat za každý den prodlení.
"Pan Soukup tak bude muset podat koncem roku 2014 dodatečné daňové přiznání a zaplatit sankci ve výši až 11 tisíc korun, pokuta se totiž počítá z celého základu stanovené daně," upozorňuje Petr Frisch.
