Mnozí říkají, že správně vyplnit tyto formuláře je těžší než celé daňové přiznání. Přečtete si, jaké chyby se podle daňové poradkyně Blanky Štarmanové ze společnosti TaxVision nejčastěji při vyplňování vyskytují.
1. Určení vedlejší činosti
Pokud je podnikatel současně zaměstnán a v zaměstnání pobírá alespoň minimální mzdu, ze které jsou zálohy na sociální (SP) a zdravotní pojištění (ZP) už placeny, může si své podnikání označit jako vedlejší činnost. Na poměru výdělku nezáleží, i kdyby měl příjmy z podnikání desetkrát vyšší než ze zaměstnání.
Podnikání je vedlejší samostatně výdělečnou činností také v případě lidí, kteří pobírají rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, invalidních nebo starobních důchodců a studentů.
2. Rozlišení činnosti, za které se pojistné odvádí
Na jednu stranu je to jednoduché – v případě podnikání je třeba odvádět zálohy na SP a ZP, naopak ze závislé činnosti, příjmů z kapitálového majetku a pronájmu tato povinnost není. Existují však situace, kdy je možné zvolit si mezi pronájmem a podnikáním a zálohy z příjmu určeném jako z pronájmu neplatit.
Například podnikatel ve stavebninách, který kupuje jeřáb mimo jiné proto, aby ho pronajímal jiné stavební firmě:
- Buď může jeřáb zařadit jako obchodní majetek pro podnikání (jedná se pouze o účetní rozhodnutí, jak bude faktura zaevidována), pak jsou příjmy z pronájmu součástí příjmů z podnikání v § 7 a odvádí z nich tedy i SP a ZP.
- Nebo ho do majetku nezařadí (také si neodečte DPH - ale může jít o jeřáb z bazaru, kde DPH vyčíslené nebude, takže by si ho neodečetl ani při zařazení do podnikání) a příjmy z pronájmu bude zdaňovat jako příjmy podle § 9 a neplatí z nich SP a ZP.
3. Žádost o snížení záloh
Vedlejší OSVČ nemusí platit žádné zálohy na ZP a zálohy na SP platí v poloviční výši na základě správně vyplněného přehledu.
Pokud se v průběhu dalšího roku podnikání změní z vedlejší činnosti na hlavní, musí podnikatel začít platit zálohy vyšší, jako OSVČ s hlavní činností. Často nastane situace, kdy příjmy OSVČ jeden rok skokově vzrostou a podnikatel by měl celý následující rok platit vysoké zálohy. Pak je možné podat žádost o snížení záloh, a to písemně před splatností zálohy.
4. Zápis záloh v přehledu
Zálohy se platí zpětně. Pokud jde o zálohy na sociální pojištění za duben 2014, je třeba je uhradit v období od 1. do 20. května 2014. Zálohy na zdravotní pojištění jsou splatné od prvního dne běžného měsíce do 8. dne následujícího měsíce.
Jiné frekvence platby, například na několik měsíců dopředu, se povolují pouze na základě žádosti. To může být problematické při vyplňování přehledu, jelikož zálohy zaplacené za rok 2013, které je nutné zapsat do přehledu, zahrnují platbu v lednu 2014 a naopak k nim nepatří platba z ledna 2013 (ta byla zálohou za prosinec 2012).
5. Povinná změna údajů
Lidé často opomíjejí povinnost nahlásit změnu údajů - nejenom zánik nebo znovuzahájení činnosti, ale také třeba změnu trvalého bydliště.
Správě sociálního zabezpečení musíte informace o vzniku či zániku samostatné činnosti a také změnu údajů, například jména či adresy, oznámit do osmi dnů. U zdravotní pojišťovny máte na změnu osobních údajů čas 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, zánik a znovuzahájení činnosti však musíte oznámit také do osmi dnů.
