V případě fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů lze předem odhadnout, jaká bude výkonnost fondu za několik měsíců. Tento odhad je velmi přesný především v případě fondů peněžního trhu, které investují do dluhopisů s krátkou durací – do jednoho roku. Mezi durací a citlivostí dluhopisu na změnu úrokových sazeb existuje relativně přesný vztah – čím menší durace (neboli průměrná doba finančního toku plynoucího z dluhopisu), tím dříve bude dluhopis splacen a tím menší je efekt změny sazeb na velikost finančních toků. Pokud má portfolio fondu nízkou průměrnou duraci, jeho hodnota je méně citlivá na změny úrokových sazeb. Jestliže rozdělíme výnos dluhopisu na úrokový výnos (plynoucí z kupónů) a na kapitálový výnos (plynoucí ze změny tržní ceny dluhopisu), pak platí, že výnos „krátkých“ dluhopisů je tvořen především úrokovým výnosem.
U investice do peněžního fondu je tedy vcelku snadné odhadnout výkonnost fondu k jeho investičnímu horizontu, který činí půl roku. Ať již bude fond investovat převážně do dluhopisů nebo termínovaných vkladů, bude se jeho anualizovaná půlroční výkonnost pohybovat zhruba ve výši úroků, které jsou nabízeny na korunovém mezibankovním trhu za výpůjčku peněz na šest měsíců (šestiměsíční PRIBOR). O tom svědčí následující graf, ve kterém je porovnán aktuální roční výnos vybraných fondů peněžního trhu (IKS peněžního trhu, PIAS peněžního trhu a Sporoinvest) s výší úrokových sazeb 6M PRIBOR před šesti měsíci:
Z grafu je ale patrné, že se výkonnost jednotlivých fondů liší. Jak je to možné? Hlavní příčinou je rozdílné složení portfolia a s tím související rozdílná doba durace. Defenzivní fondy mají duraci nižší půl roku, což je samozřejmě přínosné v tom směru, že výkonnost fondu je velmi stabilní. Na druhou stranu ale je nižší prémie za přijatá rizika, a proto je průměrný výnos tohoto fondu nižší než agresivního fondu, který má duraci blízkou jednomu roku. Rozdílnou výkonnost ale může ovlivňovat i velikost výše poplatků za správu a nákladů na obhospodařování fondu. Na to, jak jednotlivé faktory ovlivňují výkonnost, lze nahlédnout z následující tabulky. Tato tabulka nám zároveň dává návod, jak přesně předem spočítat výkonnost svého fondu, pokud známe všechny jeho parametry:
| Fond 1 (delší durace) | Fond 2 (kratší durace) | ||
| Dluhopis vázaný na 6M Pribor (75% portfolia) | PRIBOR | 5,21% | 5,21% |
| prémie | 0,40% | 0,15% | |
| výnos dluhopisu | 5,61% | 5,36% | |
| Termínovaný vklad na 6 měsíců (25% portfolia) | úrok | 5,00% | 5,00% |
| Náklady na správu a hospodaření fondu | -0,75% | -1,00% | |
| Výnos fondu před zdaněním | 4,71% | 4,27% | |
| Daň z příjmu fondu 15% | -0,71% | -0,64% | |
| Výnos podílníka | 4,00% | 3,63% | |
Bohužel je mnohdy obtížné přesně zjistit přesnou výši durace fondu, neboť české fondy tuto informaci neposkytují. Mnohdy nezbývá než její hodnotu odhadovat ze složení portfolia fondu, což je ale značně časově náročné, a navíc tento postup vyžaduje určitou minimální znalost trhu. Další velkou neznámou jsou náklady na obhospodařování fondu, které nejsou zahrnuty v poplatku za správu a jejichž výši fondy obvykle nezveřejňují. Mezi takto skryté poplatky patří například úplata depozitáři fondu, úhrada nákladu na audit, správní a soudní poplatky, náklady na tisk podílových listů, brokerské poplatky a další.
Pokud bychom chtěli předem znát výkonnost dluhopisového fondu, bude náš odhad mnohem nepřesnější. Dluhopisové fondy totiž nemají omezenu velikost durace, a proto mohou mít v portfoliu dluhopisy s libovolnou délkou splatnosti. Je přitom logické, že se dluhopisové fondy obvykle snaží držet co nejdelší dluhopisy, které mají nejvyšší prémii a zároveň přináší největší růstový potenciál do portfolia.
Výnos „dlouhých“ dluhopisů je z větší části tvořen kapitálovým výnosem, úrokový výnos tvoří jen menší část celkového výnosu. Zatímco úrokový výnos lze opět snadno odhadnout například PRIBORem, kapitálový výnos se odhaduje jen stěží. K jeho odhadu bychom totiž potřebovali předem znát budoucí změny tvaru a polohy výnosové křivky. Hlavní roli při určování výnosové křivky přitom hraje centrální banka stanovením úrokových sazeb. Budoucí kroky centrální banky lze odhadovat jen stěží, neboť jen málokdo odhadne, jak vysoká inflace bude třeba za pět let či jak se bude dařit české ekonomice. O větším rozptylu odhadů svědčí i následující graf, ve kterém je srovnána aktuální roční výkonnost vybraných dluhopisových fondů s výší dvanáctiměsíčního PRIBORu před 1 rokem.
Přesto nám výše PRIBORu může dát vodítko, jaká zhruba může být budoucí výkonnost dluhopisových fondů. Pokud je dnes roční PRIBOR 5,12%, dává nám toto číslo tušit, že výkonnost dluhopisových fondů bude za rok ještě nižší než je dnes. Šestiměsíční PRIBOR je dnes naopak vyšší než před půl rokem (také 5,12%), takže výkonnost fondů peněžního trhu by mohla být v příštích šesti měsících naopak vyšší.
Domníváte se, že lze dopředu odhadovat výkonnost fondu? Považujete výkonnost českých fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů za dostatečně vysokou? Napište nám svůj názor!
 |
