Chtějí tu pracovat? Ať se snaží a přizpůsobí se. Tak se dá shrnout vztah mnoha českých zaměstnanců ke kolegům-cizincům. Asi největší nedůvěru přitom pociťují k pracovníkům přicházejícím z Východu. A k těm, kteří neumějí česky.
Jedenatřicetiletý Američan Scott Marlowe se za deset let v poradenské společnosti Hay Group vypracoval až do jejího čela. Přijel do Česka ještě jako student. Oženil se zde a natrvalo usadil. Tvrdí, že se s nepřátelstvím či nedůvěrou ze strany Čechů nesetkal. "Myslím, že už jsem spíše Čech. Mluvím dobře česky, jsem otevřený místním zvyklostem a mentalitě. Češi jsou obecně k cizincům nedůvěřiví. Ale když umíte jejich jazyk, chápete jejich postoje, získáte si je," říká Scott Marlowe.
Podle něho je nejhorší, když je cizinec dosazen z mateřské firmy do vedoucí pozice a neumí ani slovo česky. "Je tu dvojí bariéra - šéf a cizinec. Z toho vzniká hodně konfliktů. Navíc, když se snaží prosadit si za každou cenu své, aniž se snaží pochopit druhou stranu." Případ pana Marlowa je spíše výjimečný -manažerský svět a pracovní prostředí plné vzdělaných lidí je ke kolegům ze zahraničí tolerantnější.
Cizinci v nevýhodě
Zaplatit složenku, zadat příkaz k úhradě, povolit mobilnímu operátorovi inkaso nebo jen převést peníze na spořící účet – všechny bankovní převody musí mít určité náležitosti, bez kterých se neobejdou.
Pokud se budete chtít vydat za prací do světa, měli byste se nejprve seznámit s nabídkami na trhu práce a zorientovat se ve všech nezbytných administrativních úkonech.
Žádné špičky, ale ani žádná vysloveně vadná vína. Pití průměrných kvalit za průměrnou cenu pro průměrného zákazníka. Přesně takové, jaké nabízejí hypermarkety.
Cizinců, kteří v České republice žijí legálně s trvalým pobytem nebo vízem k pobytu nad 90 dní, je v současnosti zhruba 250 tisíc. A největší část z nich tvoří Ukrajinci, dále pak Slováci, Vietnamci, Poláci a Rusové. Ti o svých vztazích s Čechy mlčí. Průzkum iniciovaný ministerstvem práce zjistil, že 90 procent z oslovené tisícovky pracovníků ze zemí východní a střední Evropy odmítlo odpovědět na otázky týkající se diskriminace v zaměstnání.
"Přijeli si sem vydělat, aby vyřešili často bezvýchodnou situaci doma. Mají strach o práci, takže si nestěžují. Přitom tato práce často neodpovídá jejich původní profesi a vzdělání, takže byli zvyklí na lepší zacházení. Proto se mohou cítit diskriminováni," říká psycholožka práce Eva Bedrnová. Výše zmíněný průzkum jí dává za pravdu. Například do zpracovatelského průmyslu a stavebnictví přešlo nejvíce Ukrajinců původně pracujících ve školství, dopravě, telekomunikacích a zdravotnictví. Mají často vyšší vzdělání, než mohou v současnosti uplatnit.
Vztah k cizincům? Různý
Mají Češi pracující cizince rádi? "Jak kdo," říká Milada Horáková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v Praze. "Nezaměstnaní o nich tvrdí, že jim berou práci. A zaměstnavatelé, kteří nemohou najít pracovníky, jsou rádi, že je mají." Například mnohá zdravotnická zařízení v pohraničí se bez lékařů a zdravotních sester ze Slovenska, Běloruska a Ukrajiny již neobejdou. Ostravsko-karvinské doly v Karviné najímají na práci kolem dvou tisíc Poláků, hodně také Slováky.
Mezi Čechy je totiž horníků málo a o rekvalifikaci v tomto oboru není zájem. "Jedna strana neovládá příliš dobře jazyk té druhé, přesto si rozumějí. Vždyť soužití Poláků a Čechů má ve Slezsku tradici, takže vztahy jsou bez problémů. Navíc Poláci jsou tu žádoucí výpomoc," říká mluvčí OKD Věra Breiová. Tolerantnější k cizincům jsou také Češi, kteří se sami pokusili v zahraničí pracovně uchytit a znají cizí jazyky. A těch stále přibývá.
Chceme, aby v Česku žili cizinci? (v procentech)
- Mohou tu být za určitých podmínek 72,9
- Neměli by mít možnost tu žít 16,8
- Mohou tu být bez omezení 5,5
- Neví 4,7
Zdroj: CVVM
