Zmíněné tři newyorské banky patřily mezi prvních devět, které bývalý americký ministr financí Henry Paulson přesvědčil, aby pomoc přijaly, a které dohromady obdržely 125 miliard dolarů. Z malých bank pomoc již splatilo čtrnáct z devatenácti velkých, které až donedávna čekaly na výsledky stress testů, jsou však zmíněně tři první na řadě. Právě pro ně dobré výsledky zátěžových testů jim splacení umožní. Zátěžové testy měly určit, kolik kapitálu navíc by banky potřebovaly při případné eskalaci negativní situace v americkém hospodářství.
Zatímco Goldman Sachs a JPMorgan podle testů žádný dodatečný kapitál nepotřebují, tak Morgan Stanley ano, avšak v porovnání s ostatními bankami jen málo (1,8 miliard dolarů) a navíc se bance tento měsíc podařilo navýšit svůj kapitál o 4,6 miliard dolarů pomocí prodeje svých akcií.
Současný americký ministr financí samozřejmě potvrdil, že splacení uvítá. Banky však budou ještě potřebovat souhlas od svého regulátora centrální banky Fed. Jedním z důvodů, proč se banky k tomuto kroku uchylují, je ten, že se chtějí pokusit uniknout různým omezením v odměňování managementu, které byly na příjemce pomoci v rámci programu TARP uvaleny.
Vysvětlení zkratekLIBOR = London Interbank Offered Rate, úroková sazba, za kterou si mezi sebou půjčují peníze banky na londýnském trhu Zdroj: X-Trade Brokers |
Uvedené banky by ale mohly mít v budoucnu se splacením problém. Někteří právníci se nechali slyšet, že v případě, že by banky neodhadly situaci a v budoucnu znovu žádaly o vládní pomoc, by mohly čelit žalobám. Zástupci Morgan Stanley a Goldman Sachs údajně prohlásili, že jsou toho názoru, že ke splacení dostali již povolení.
Jsou to mimo jiné i zprávy o splacení pomoci z programu TARP, které pomáhají rekordně snižovat londýnskou mezibankovní úrokovou sazbu LIBOR. Za tuto sazbu si banky půjčují peníze mezi sebou. V pondělí a úterý klesla tříměsíční LIBOR sazba o 7 bazických bodů na 0,75%. Dnes se jednalo již o 35. den v řadě, kdy se sazba snižovala.
Důvěra na kreditních trzích se tak znovu obnovuje. To nepotvrzuje jen samotná sazba LIBOR, ale i tzv. TED spread, který je vypočítáván jako rozdíl mezi sazbou LIBOR a úrokovou sazbou, za kterou si půjčuje peníze americká vláda. TED spread klesl na 58 bazických bodů, což je osmkrát méně než v říjnu minulého roku. Je to důkaz toho, že ekonomické subjekty již důvěřují bankám obdobně jako americké vládě, co se týká plnění jejich závazků.
