Hlavním tématem rituálu zahájení obchodování na londýnské burze 2. února bylo čestné pozvání 27 globálních investorů, kteří byli ocenění za to, že se zavázali k loajalitě klubu „30% Club“. Ten se na celosvětové úrovni věnuje podílu žen v dozorčích radách. Klub podporuje celá řada významných firem. Proti vedením organizací, které nedokázaly jmenovat více žen, se postavily například firmy, jako Behemoths, BlackRock, JP Morgan Asset Management nebo Standard Life.
Ženy ve vedení svědčí byznysu, jsou klidnější a vnímavější než muži |
Podíl žen v dozorčích radách se ve velké části západní Evropy sleduje po desetiletí. Jak napsal britský týdeník The Economist, Norsko v roce 2008 přikázalo společnostem kotovaným na burze, aby na ředitelská místa dosadily nejméně 40 procent žen. V následujících letech se k Norsku připojilo více než deset zemí, které nastavily podobné kvóty v rozmezí 30 až 40 procent.
V Belgii, Francii a Itálii mohou být firmy, které kvóty nedodrží, potrestány, zrušeny nebo jim bude zakázáno, aby dávaly plat stávajícím ředitelům. Německo, Španělsko a Nizozemsko upřednostňují měkčí kvóty bez sankcí. Británie se rozhodla pro vytvoření směrnic.
Společnosti se předbíhaly, aby vyhověly. V některých zemích se podíl žen mezi řediteli velkých společností od roku 2007 zvýšil čtyřikrát nebo pětkrát. I ve Velké Británii se v roce 2017 zvýšil na 27 procent, což je více než dvojnásobek před deseti lety. Vyskytly se však problémy a kvóty v mnoha zemích nesplnily očekávání.
Splnit kvóty na 100 procent se nepodařilo
V Norsku i mnoha jiných zemích totiž některé firmy kvóty obcházejí. Aby nemusely dát prostor ženám, raději se pracovních pozic zbavují. Francouzský regulátor trhů poukázal na „strategii obcházení“, kterou některé firmy používají. Snižují například celkový počet členů správní rady, aby se v nich zvýšil procento žen.
EU nekývla na zavedení kvót pro ženy ve vedení firem, proti bylo i Česko |
V každé zemi se najdou podnikatelé, kteří s kvótami nesouhlasí. Výkonný šéf francouzské společnosti Essilor Xavier Fontanet například namítl, že ženy často postrádají zkušenosti s řízením, což je pro funkci ve správní radě důležité. Náborové výbory se obávají, že kvóty povedou k tomu, že bude v dozorčích radách vážný nedostatek kvalifikovaných ředitelů. Po deseti letech od zavedení kvót se však ukázalo, že se ty nejhorší obavy kritiků feminizace vůbec nenaplnily.
Z průzkumu analytické skupiny ISS vyplývá, že v evropských společnostech, které jsou zahrnuty v indexu STOXX 600, se nachází 19 procent žen manažerek. Je to převážně v zemích, které přijaly kvóty.
K zajímavému zjištění dospěla studie z Itálie. Ženy, které se staly ředitelkami největších firem po zavedení kvót, mají odborné tituly a kvalifikaci častěji než jejich předchůdci z dob před kvótami.
Jinak byly výsledky smíšené. „Mnozí z nových ředitelů jsou mladší, a proto mají méně zkušeností,“ říká Lisa Barlow z Egon Zehnder. V Itálii, Francii a dalších zemích byly ženy na práci ve vedoucích pozicích školeny v programech, které provozují různá sdružení.
V Německu nedostatek kvalifikovaných žen vedl k nárůstu počtu cizinců v dozorčích radách. To by mohlo být podle odborníků problematické, protože cizinci mají slabší znalost německých firem i tamních předpisů.
I když kvóty nebyly takovou kalamitou, jak se mnozí obávali, dosud se díky nim nepodařilo dosáhnout toho, co vlády slíbily. Často se přitom objevují studie, které ukazují, že podniky s více ženami ve vedení mají lepší výnosy a menší pravděpodobnost, že se budou potýkat s podvody nebo bitvami mezi akcionáři. Příčinu tohoto pozitivního jevu je však těžké pojmenovat. Nic zatím nedokazuje, že by větší počet žen ve správních radách způsobil konkrétní změny v rozhodovacích procesech.
Kvóty jsou výhodné pouze pro samotné šéfky
Možná nejzajímavější nedostatek kvót spočívá v tom, že nemají žádný zřejmý účinek na ženy na nižších úrovních podnikové hierarchie. Očekávalo se totiž, že ženské vedení firem povzbudí společnosti k tomu, aby ženy rychleji zaplnily horní stupně, což by přispělo ke zmenšení mzdových rozdílů mezi muži a ženami. Rozdíl v odměňování se ale zmenšil pouze mezi muži a ženami na nejvyšších úrovních.
V Norsku je pouze sedm procent žen v nejvyšších funkcích. Ve Francii o dvě procenta méně, v USA pět procent (bez kvót) a v Německu šest procent. Více žen není ani na nižší pozicích. Ve Francii, Německu a Nizozemsku zaujímá pozici senior manažer jen 10 až 20 procent žen.
„Potřebujeme ještě nejméně dalších deset let,“ tvrdí šéf italského energetického gigantu Enel Francesco Starace. Německá ministryně pro ženské záležitosti ale hrozí, že bude určitý podíl žen ve správních radách vyžadovat prostřednictvím povinné kvóty. Organizace „30% Club“ nyní prosazuje třicetiprocentní podíl žen v manažerských rolích. Informoval o tom deník Deutsche Welle.
