Nezisková organizace CEO, která zkoumá dopady lobbingu soukromých firem na politiku Evropské unie, v pondělí zveřejnila studii o tom, jak soukromé farmaceutické firmy přerozdělují peníze evropských daňových poplatníků. V letech 2008 až 2020 mělo jít až o 2,6 miliardy eur (70,4 miliardy korun) určených na výzkum.
Američané mají nejdražší léky. Němci jezdí za levnými do Česka |
Podle studie měli o využití těchto peněz rozhodnout zástupci soukromých farmaceutických společností, kteří jsou součástí evropské iniciativy IMI (Innovative Medicines Inititative), jež má za úkol zlepšovat konkurenceschopnost EU v oblasti vývoje léčiv.
IMI je společným projektem veřejného sektoru (zastoupeného Evropskou komisí) a soukromého sektoru, zastoupeného Evropskou federací farmaceutického průmyslu EFPIA. Jejími členy jsou mj. velké farmaceutické firmy jako je něměcký Bayer, švýcarský Novartis či americký Johnson & Johnson.
Organizace CEO upozornila, že zástupci farmaceutického průmyslu nedokázali smysluplně investovat evropské peníze do „oblastí výzkumu, kde je naléhavě nutné veřejné financování“. Mezi tyto oblasti zařadila neziskovka onemocnění HIV/AIDS, tropické nemoci či dlouhodobou připravenost na epidemie typu koronavirové krize.
„Kandidát na vakcínu už existoval v roce 2016“
Skupina EFPIA podle studie nejen že nezvážila financování příprav na podobnou epidemii, ale v roce 2018, kdy Evropská komise navrhovala zaměření tímto směrem, tak to její zastoupení v iniciativě IMI přímo odmítlo.
Tabákem ku zdraví. Na vývoji vakcíny proti koronaviru pracují i cigaretáři |
„Od doby, kdy se v roce 2003 objevil koronavirus SARS, vědci naléhali na urychlení vývoje technologií pro boj s viry tohoto typu. Slibný kandidát na léčbu koronaviru existoval už v roce 2016, ale velké farmaceutické firmy tomu nevěnovaly pozornost,“ tvrdí studie. Až nyní, kdy celý svět válčí s pandemií, se začaly sypat potřebné peníze do vývoje vakcín.
Dvacítka největších světových farmaceutických firem provedla za poslední rok zhruba čtyři stovky výzkumných projektů, napsal britský deník The Guardian s odkazem na databázi Bloomberg Intelligence. Přibližně polovina z nich byla zaměřená na léčbu rakoviny, zatímco 65 se věnovalo infekčním chorobám.
Nepřipravenost na koronavirovou krizi už vedla k obviněním, že farmaceutický průmysl ve svém boji s infekcemi selhává, uvádí list. Jedním z důvodem je, že léčiva na tento typ nemocí nejsou tak výnosná, jako například léky na chronická onemocnění.
Koronavirus ve světě   |
