Prezidentské volby jsou podle pozorovatelů referendem o tom, jak daleko Petro Porošenko dotáhl svou zemi od kritického roku 2014. Ten poznamenalo svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, anexe Krymu a následný začátek ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny.
Ukrajinské prezidentské volby |
Březnový průzkum Gallupova ústavu však ukázal, že ukrajinské vládě věří pouhých devět procent obyvatel země, což je podle instituce nejnižší úroveň ze všech zemí světa. Většina ukrajinské populace je z politické reprezentace země stejně zklamaná, jako před euromajdanem, který do prezidentského úřadu vynesl Petra Porošenka.
Přesto Porošenko kandiduje znovu a stále má šanci obhájit mandát. Svou kampaň vybudoval na své roli obránce ukrajinského národa před ruskou agresí, zatímco jeho nejsilnější protivníci, komik Volodymyr Zelenskyj a bývalá premiérka Julija Tymošenková, zdůrazňovali především ekonomickou situaci země a pomalý postup protikorupčních reforem.
“Za vlády Petra Porošenka Ukrajina nastartovala nejdůslednější reformní proces od roku 1991,” míní Gwendolyn Sasseová, ředitelka Centra pro východoevropské a mezinárodní studie. Mnohé z reforem však zůstávají nedotažené a nově vytvořené protikorupční instituce nemají dostatek kapacit pro to, aby jednotlivá obvinění dotáhly i u soudu.
To je podle mnohých analytiků jedním z hlavních důvodů neoblíbenosti současného ukrajinského prezidenta. Žádný vysoce postavený úředník totiž nebyl obviněn. Ukrajinští protikorupční aktivisté se navíc stávají oběti útoků. Loni v listopadu podlehla následkům jednoho z nich aktivistka Kateryna Handzjuková, na kterou zaútočili kyselinou.
„Boj s korupcí teprve začal“
I tak ale zaznamenala Ukrajina v boji s korupcí určitý pokrok. Země si od roku 2014 polepšila v Indexu vnímání korupce sestavovaném neziskovou organizací Transparency International o 22 míst. Podle studie kyjevského Institutu pro ekonomický výzkum a poradenství tvoří “souhrnný ekonomický přínos protikorupčních opatření téměř šest procent HDP”. Navzdory pozitivním výsledkům však “boj s korupcí teprve začal,” dodává studie.
Ukrajinská ekonomika se postupně vzpamatovává z recese z let 2014 a 2015, částečně díky finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu či Evropské unie. Zatímco v roce 2015 klesl ukrajinský HDP o téměř 10 procent, podle posledních dat Světové banky rostlo ukrajinské hospodářství v první polovině loňského roku o více než tři procenta.
Podařilo se také srazit enormní inflaci, která ještě v roce 2015 dosahovala téměř 50 procent. Letos by měla dle předpovědí klesnout pod deset procent, poprvé od roku 2013. Stabilizoval se také kurz ukrajinské měny.
Zřejmě největším úspěchem prezidenta Porošenka byl podpis ekonomické části asociační dohody mezi EU a Ukrajinou 27. června 2014, během svého funkčního období dokázal vybudovat diplomatické i ekonomické vztahy se západem.
Souboj oligarchů
Svou zemi vytáhl z krize roku 2014, kdy byla dle časopisu Foreign Policy “zřejmě na pokraji kolapsu”, i tak ale v druhém kole prezidentských voleb nejspíš prohraje s Volodymyrem Zelenským. Ten se proslavil rolí fiktivního prezidenta v seriálu Sluha lidu, a jako politický “nováček” představuje pro mnohé Ukrajince naději na změnu.
Čelí však také podezřením z toho, že po případném zvolení se v úřadu stane “loutkou” ukrajinského magnáta Ihora Kolomojského, jehož televize vysílá populární seriál se Zelenským v hlavní roli. Podle některých politických pozorovatelů se tak ukrajinské prezidentské volby staly soubojem o moc boháčů Kolomojského a Porošenka, který také patří k nejbohatším Ukrajincům.
I proto mu mnozí vyčítají nedostatečný boj s korupcí a oligarchy, jelikož jej mnozí považují za jednoho z nich. Porošenkovi nepomohlo ani to, když se jeho jméno objevilo v Panamských dokumentech, které odhalily vlastnickou strukturu tzv. offshoreových firem mnohých světových politiků.
V únoru se navíc současný ukrajinský prezident ocitl pod palbou poté, co média odhalila, že jeho spolupracovník je údajně zapleten do aféry okolo rozkrádání peněz na obranu země.
Příští hlavou státu se tak nejspíš stane Zelenskyj, který slibuje, že zatočí s korupcí a dlouhodobě nízkou životní úrovní Ukrajinců. Země se také potýká s masivním odlivem lidí do zahraničí.
Světoví investoři od příštího prezidenta očekávají především tlak na další prosazování ekonomických reforem, které zemi udrží v záchranném programu Mezinárodního měnového fondu. Kvůli pomalému pokroku v této oblasti země za poslední roky nedokázala vyčerpat více než sedm miliard dolarů hospodářské pomoci, uvedla agentura Bloomberg.
Volodymyr Zelenskyj si vedl dobře už před prvním kolem voleb:
