„V současné době u nás pracuje jedenáct zaměstnanců z Ukrajiny a na dalších deset čekáme. Stávající Ukrajinci jsou velice učenliví a spolehliví. Dobře se začlenili do týmu a jsou významným prvkem pro plnění zakázek,“ říká jednatelka strojírenské společnosti Abydos z Chebska Olga Kupec. Doufá, že všem ministerstvo vnitra prodlouží zaměstnaneckou kartu, která spojuje pracovní povolení s pobytem.
Ukrajinec jako pomocný dělník? V Polsku se z migrantů stává kupní síla |
Od spuštění vládního programu Ukrajina v srpnu 2016 získalo touto cestou pracovní vízum 13 300 Ukrajinců. Aktuálně je kapacita systému nastavená na 19 600 lidí ročně, ale problém českých firem je řádově vyšší – chybí jim na 300 tisíc pracovníků. Navíc podíl nezaměstnaných klesl v červnu na nejnižší úroveň od června 1996.
Podle průzkumu Hospodářské komory ČR, která sběr žádostí firem o ukrajinské pracovníky zajišťuje, by 61 procent zaměstnavatelů chtělo smlouvy „svým“ Ukrajincům po dvou letech prodloužit a 37 procent zatím neví. Zřejmě proto, že pracovníky získali teprve před krátkou dobou a ještě nevědí, jak se jim budou vyvíjet zakázky.
„Pokud chce cizinec pokračovat v dosavadním zaměstnání, má možnost nejpozději v poslední den platnosti zaměstnanecké karty požádat o prodloužení její platnosti až na další dva roky. Musí pak především doložit prodlouženou pracovní smlouvu. Do doby vyřízení žádosti může nadále pokračovat ve výkonu práce,“ upřesňuje mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Příprava za 70 tisíc
Podle průzkumu komory si zaměstnavatelé cení velké pracovitosti Ukrajinců a jejich ochoty. Naopak nejvíc jim vadí, že dostatečně neovládají češtinu. Největší poptávka zaměstnavatelů je po technicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci, a po řemeslnících všeho druhu. Firmy postrádají také pekaře, cukráře, kuchaře, skladníky a řidiče.
Kdepak Ukrajinci. České firmy vozí pracovníky už i ze Španělska a Itálie |
„Na dvoře nám stojí nevytížené kamiony, nemá je kdo řídit. Oslovili jsme 160 možných uchazečů o práci z Ukrajiny a ve finále jich zaměstnáváme patnáct,“ říká Robert Kuchař, ředitel společnosti MD Logistika. I když jejich výkonnost je ze začátku menší, protože neznají místopis a dochází k nedorozuměním s dispečery, je firma ochotná za přípravu každého z nich a ubytování pro něj zaplatit až 70 tisíc korun.
Zájem firem o pracovníky v režimu Ukrajina se za poslední rok téměř zdvojnásobil a tento trend bude pravděpodobně kvůli napjatému trhu práce zesilovat, odhaduje prezident komory Vladimír Dlouhý. „Chceme s vládou otevřít jednání o zdvojnásobení ročních kvót,“ uvedl.
Dovoz pracovníků z Polska se někdy zneužívá
Zaměstnavatelům vadí, že proces získání pracovníka trvá až šest měsíců. V sousedním Polsku jde pouze o několik týdnů.
Právě dovoz pracovníků z Ukrajiny přes Polsko se někdy zneužívá. Jakmile má Ukrajinec polské pracovní vízum, tamní personální agentura ho vyšle do Česka na oko poskytovat služby. Ve skutečnosti ho jen pronajme české firmě na práci, kterou zadává a řídí český zaměstnavatel, což je nelegální.
Přesto to zaměstnavatelé riskují, protože bez lidí jim utíkají zakázky. Zkušenost s tím má například firma Rohlík.cz, rozvážející potraviny, v jejímž skladu loni policie zadržela osmdesát Ukrajinců s polskými vízy.
Krátkodobým řešením nedostatku pracovních sil může být také tříměsíční pracovní povolení. „Už za šest týdnů od objednání jsme schopni firmám přivézt ukrajinské zaměstnance vybavené českým pracovním vízem,“ říká Tomáš Surka z personální společnosti JobConnector. Po čtvrt roce ale musejí pracovníci zpátky na Ukrajinu a další půlrok se za prací do Evropské unie nedostanou.
