Podle několika zdrojů agentury APF země splatnou částku nakonec na konta věřitelů odeslala. Dění v zemi přitom zastínila krize v Řecku, ve srovnání s ním to však byla relativně malá suma. Jestli však Ukrajina splátku zaplatí, nebo ne, bylo vnímáno především jako gesto, zda je země ochotna dostát svým závazkům.
Podobně jako Řecko se také ukrajinská vláda neúspěšně pokoušela v posledních týdnech u mezinárodních věřitelů vyjednat seškrtání části svého dluhu. Ten aktuálně dosáhl 65 miliard eur, přičemž HDP v se v prvním čtvrtletí propadl o 17,2 procenta oproti stejnému období předchozího roku. Hrozí tak, že dluhy se pro válkou a ekonomickými problémy zmítanou zemi brzy stanou nezvladatelnými.
Napětí na trzích způsobovala i skutečnost, že tamní parlament v květnu uzákonil právo závazky neplatit, pokud by to ohrožovalo „národní zájmy“. Od opatření si vláda slibovala vytvoření tlaku na věřitele, aby místo úplné ztráty kývli raději na čtyřicetiprocentní snížení dluhu.
Server Die Zeit upozornil, že tři miliardy dolarů z půjček pocházejí z Ruska, které je poskytlo ještě Kremlu věrné vládě premiéra Viktora Janukovyče. A režim Vladimira Putina nemá žádný zájem poskytnout nové vládě jakékoliv úlevy.
„Situace je v zásadě srovnatelná s Řeckem. Země stojí před otázkou, jestli je pro ni horší dluhy splácet, nebo ne,“ řekl německému deníku Die Welt Vasil Astrov z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomické srovnání.
Ani uhrazení splátky však neznamená konec problémů. Další půlmiliardu dolarů musí Ukrajina zaplatit v září, v prosinci pak vyprší termín pro celé tři miliardy.
