Analytici očekávali, že centrální banka na čtvrtečním zasedání zvýší základní úrok na 20 procent. V červenci základní úrok zvýšila o 2,50 procentního bodu, což bylo méně, než se čekalo. Čtvrteční zvýšení základních úroků je už třetí od května.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dosud zvedání úrokových sazeb bránil a navzdory rozšířeným ekonomickým teoriím prosazoval, aby centrální banka úroky navzdory vysoké inflaci snižovala. Tvrdil, že tím zachraňuje národní hospodářství. Neváhal kvůli tomu ani několikrát vyměnit ředitele centrální banky a všechny, kdo s ním v tomto pohledu nesouhlasili.
Turecké volby dopadají na liru. Centrální banka ji brání masivními intervencemi |
Změna přišla po květnových prezidentských a parlamentních volbách. Tehdy se Erdogan mimo jiné zavázal, že nebude odmítat vyzkoušené tradičnější postupy, protože zemi už v posledních letech opouštěli zahraniční investoři.
Staronový vládce po volbách jmenoval novou vládu a turečtí novináři už tehdy podle některých členů kabinetu odhadovali, že se blýská na rozumnější kroky. Ministrem financí se například stal respektovaný bankéř Mehmet Şimşek.
Zastánce konvenčního přístupu k ekonomice v resortu působil coby náměstek už mezi lety 2009 a 2018. Viceprezidentem Turecka se pak stal Cevdet Yilmaz, který je podle portálu Middle East Eye rovněž příznivcem rozumného přístupu k ekonomice.
V červnu Erdogan jmenoval i nové vedení turecké centrální banky. Do křesla ředitele se přitom posadila vůbec první žena, bankéřka Hafize Gaye Erkanová, jež dříve působila například ve společnosti Goldman Sachs a vzdělání získala na Princetonově univerzitě.
Náznak, že by se mohla změnit i zahraniční politika Turecka, pak turečtí novináři viděli ve jmenování nového ministra zahraničí, bývalého vojáka a šéfa tajných služeb Hakana Fidana.
Mnoho investorů si ale myslí, že centrální banka je stále příliš opatrná. Například Česká národní banka (ČNB) drží základní úrok na sedmi procentech při inflaci 8,8 procenta.
Zvýšení základní sazby o 750 bazických bodů překvapilo také analytika společnosti XTB Štěpána Hájka. Krok turecké centrální banky podle něj podtrhuje její odhodlání bojovat s vysokou inflací.
„Vyšší úrokové sazby by měly přilákat spekulanty, ti jsou však stále opatrní. Otočka měnové politiky o 180 stupňů nevyvolává moc důvěry, turecká centrální banka navíc nemá dostatek devíz na dlouhodobou ochranu liry proti výkyvům - podobně jako loni činila ČNB,“ napsal ČTK analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.
Turecká lira krátce po oznámení výrazného zvýšení základní sazby vykazovala k euru i k dolaru nárůst kurzu přibližně o tři procenta na 26,34 liry. Od začátku letošního roku ale více než 40 procent ztrácí.
