To, že přechod na letní nebo zimní čas viditelně hýbe s našimi spánkovými návyky a chvíli nám trvá, než si na změnu zvykneme, je asi každému jasné. Lidé mají v důsledku posunu výraznější výkyvy nálad, hlavně po přechodu na letní čas, kdy musí vstávat o hodinu dříve.
Nejnovější studie publikovaná na akademickém webu The Conversation říká, že změna času může mít dopad také na finanční trhy. „Koneckonců, i profesionální investoři jsou lidé a změna času ovlivňuje jejich rozhodnutí stejně tak, jako kohokoli jiného, bez ohledu na jejich kvalifikaci a zkušenosti,“ píše The Conversation.
Studie sledovala výnosy akcií ve více než 5 500 případech, kdy docházelo ke slučování firem mezi lety 1977 a 2017 ve Spojených státech. 90 z těchto fúzí bylo oznámeno v pondělí nebo o víkendu po změně času.
Výzkum si schválně vzal na paškál případy slučování firem, protože jde o neočekávané události. Investoři pak na takové případy reagují určitým způsobem. Protože je slučování firem většinou dobrou zprávou, hodnota akcií roste a akcie mají po oznámení fúze v průměru desetiprocentní výnosy.
Výzkum přišel na to, že během pondělí a víkendu, které následovaly po změně času, byly výnosy ještě o 2,5 procenta vyšší. Autor studie připisuje tento nárůst narušenému spánkovému cyklu investorů. Ti poté na nenadálou událost reagují přehnaně.
Častější zdravotní úrazy a víc flákačů v práci
Novozélandská studie sledovala počet autonehod v letech 2005 až 2016. První dny letního času jsou podle ní poznamenány nárůstem dopravních neštěstí. První den letního času je na novozélandských silnicích o 16 procent víc autohavárií a druhý den o 12 procent víc, než je průměr.
Akademický časopis Journal of Applied Psychology přišel v roce 2009 s výzkumem, který zkoumal úrazy horníků. Ti v důsledku změny času spali přes noc o 40 minut kratší dobu a v týdnu následujícím po změně času měli na pracovišti o 5,7 procent víc pracovních úrazů.
Ten samý časopis publikoval v roce 2012 studii, která říká, že těsně po přechodu na letní čas jsou lidé víc náchylní k tak zvanému cyberloafingu. Tento pojem označuje stav, kdy zaměstnanec v práci využívá přístup k internetu k osobním potřebám a zároveň předstírá, že pracuje.
Švédský výzkum zase sledoval působení přechodu na letní čas na zdraví lidí. Zjistil, že se během prvních tří pracovních týdnů po přechodu se zvýšil počet infarktů o pět procent.
Za spánkovou deprivaci změna času nemůže
Při čtení takových studií je ale na místě určitá skepse. Je nutné vzít v úvahu i jiné faktory, než jen změnu času, vždyť střídání probíhá každý rok v tu samou dobu. Na jaře je velmi blízko Velikonoc a na podzim zase koliduje s počínajícím předvánočním stresem.
Na druhou stranu zatímco digitální hodinky a chytré telefony přecházejí na letní čas automaticky, pro tak zvané biologické hodiny to může být problém. V moderní době lidé často trpí spánkovou deprivací a tím se účinky, které má změna času na jejich psychiku, prohlubují. Průměrná doba spánku se během 20. století snížila z devíti na 7,5 hodiny.
Evropský parlament v březnu tohoto roku přijal usnesení, které má v roce 2021 zrušit přechody na letní a zimní čas v členských státech. Při rozhodování brali europoslanci v potaz průzkum veřejného mínění. Toho se zúčastnilo 4,6 milionů hlasujících. Pro zrušení střídání času bylo 84 procent z nich. Dosud však není jisté, zda bude platit ten letní nebo ten zimní čas. Jednotlivé země se na tom zatím neshodly.
