„Už to není jen o cenách, ale o celkových podmínkách v ekonomice. Na trzích je patrná velká nejistota,“ uvedla pro agenturu Bloomberg analytička Erisa Pasko ze společnosti Energy Aspects.
Jeden z největších výrobních propadů aktuálně prožívají třeba v německém chemickém parku Gendorf, který se nachází jen asi hodinu cesty východně od Mnichova. V tomto areálu dlouhodobě pracuje více než 4 tisíce lidí a ročně tento park spotřebuje elektřinu kolem jedné terawatthodiny. Pro představu taková spotřeba každopádně vystačí pro zásobování asi 300 tisíc domácností. V letošním roce však bude spotřeba energií v tomto chemickém parku výrazně nižší.
„Nyní nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla zlepšit,“ uvedl pro Bloomberg Tilo Rosenberger-Süß, který je tiskovým mluvčím společnosti InfraServ Gendorf, jež chemický průmyslový areál provozuje.
Německý energeticky náročný průmysl se tak nyní nachází v krizi i přesto, že oproti loňskému roku ceny klesly asi o 80 procent. Propadnout by se v roce 2023 mohla třeba i výroba léčiv. Podle Evropské rady pro chemický průmysl meziročně až o jedenáct procent.
Propad průmyslu táhne dolů i ekonomiky
Pokles energeticky náročných odvětví však negativně poznamenává celou německou ekonomiku. Největší evropské hospodářství zahájilo třetí čtvrtletí s největším měsíčním poklesem továrních objednávek od pandemického období v roce 2020. Útlum zpracovatelského průmyslu, který stojí v centru hospodářství, je podle ekonomů natolik závažný, že ve čtvrtém čtvrtletí způsobí hospodářský pokles.
Vzhledem k tomu, že země masivně investovala do infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a zajistila si jeho dodávky na světovém trhu, riziko, že během nadcházející zimy pocítí nedostatek suroviny, je omezené. Tuto hrozbu však vystřídaly obavy z recese, kvůli kterým německé podniky váhají s opětovným zvýšením produkce.
SPECIÁL: Jak jsou naplněné tuzemské zásobníky plynu |
Začátkem letošního roku se německá ekonomika dostala do technické recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Ve druhém čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu zůstal hrubý domácí produkt ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změny, meziročně klesl o 0,2 procenta. Mezinárodní měnový fond očekává, že v letošním roce německá ekonomika klesne o 0,3 procenta.
Evropské ekonomiky včetně Německa negativně doplácejí na poměrně vysoké úrokové sazby centrálních bank. Ty se však takto snaží bojovat s vysokou inflací. Podniky ale zároveň dodávají, že poptávka po plynu by se na hodnoty z roku 2021 už nemusela vrátit vůbec nikdy. Řada z nich totiž stále více přechází na obnovitelné zdroje a některé svou výrobu přesouvají za evropské hranice.
Vybrané segmenty ekonomiky ale čekají lepší zítřky. Týká se to třeba společnosti Yara International ASA, která očekává po zbytek letošního roku vyšší poptávku po hnojivech a čpavku. Podnik na počátku roku omezil své dostupné evropské kapacity o třicet procent. Nyní je však toto omezení už pouze desetiprocentní.
„Vysoká volatilita je pro trh problémem. Nakonec se ale zemědělci nákupům stejně nevyhnou, protože trh bude potřebovat hnojiva k výrobě potravin,“ dodal pro Bloomberg Magnus Ankarstrand, který je ve firmě Yara odpovědný za podnikový rozvoj.
