A takhle to mají vymyšlené Číňani: https://www.youtube.com/watch?v=1cnHui4pFBU

Větrník dnešních rozměrů má celkovou výšku (stožár+rotorový list v horní úvrati) cca 200m, to už se neschová v žádném terénu. Kdo něco takového tvrdí, je buď blbý, nebo zcela záměrně lže. Takové stroje také způsobují slušný aerodynamický hluk, který se nese po větru několik kilometrů, pro lidi kteří žijí tím směrem od elektráren docela značný opruz.

To máte teoreticky odvozeno nebo jste to osobně zažil. Já totiž u několika větrných elektráren osobně byl. I v plné rychlosti byl hluk v cca 100 metrovém okolí dost malý, obvykle ho bylo schopno úplně přehlušit projíždějící auto.

Decentralizace: Postavíme zdroje mimo území zásobovaného státu a elektřinu přivedeme vedením s 5x vyšší kapacitou, které bude 10x delší, než jaké vyžadovala zastaralá centrální energetika.

Proč ukazujete větrnou elekrárnu v zahraničí?U nás máme tu samou elektrárnu ve Vítězné.Zadejte si na yuotube "Větrná elektrárna Vítězná" a vyjede vám jak se přepravovaly jednotlivé díly a montáž elektrárny.

Najzaujímavejšia veta bola tá úplne posledná. Už len kvôli nej sa článok oplatí čítať.

Osobne si myslím, že ideálnym riešením na dopravu veterníkov sú vzducholode. Sú dostatočne veľké a dlhé, takže dlhé a relatívne ľahké vrtule by neboli žiadny problém.

21. storočie bude okrem iného patriť úplne novým, zatiaľ neznámym materiálom či zliatinám, ktoré budú mať - pre nás v súčasnosti - až zázračné vlastnosti. Prvou lastovičkou /vlaštovkou/ je grafén. S týmito materiálmi sa budú dať postaviť možno aj 200 či 250 metrové veterníky s podstatne dlhšou životnosťou... A tu je dobré si opäť pripomenúť tú poslednú vetu z článku.

Výrobci větrných elektráren jsou kvůli lopatkám turbín největšími odběrateli uhlíkových kompozitů na trhu. Lehčí vrtule -> lehčí gondola -> menší mechanické nároky na pylon -> levnější pylon. To vše -> nižší cena.

Na to, ze jede po spatne strane, to zvladl dobre

Asi si postavím vzducholoď a budu ty přepravní firmy silně válcovat.

Kupte si jednu od společnosti Airlander.

jaká je návratnost ?

Energetická, 6-9 měsíců. Materiálová, >95% hmoty větrné elektrárny je bez potíží recyklovatelných, problematické jsou listy vrtule, ale i ty se dají v případě nouze "rozstříhat" na kousky a spálit ve spalovně.

Finanční, v Británii 10-15 let při poloviční (nebo nižší) výkupní ceně elektřiny než bylo slíbeno investorům do nové JE Hinkley Point C.

Je to i hodně o účinnosti, nejen o jmenovitém výkonu. V ČR se stavěly např. Vestas 850 kW a Vestas 2 MW. Byť v naprosto stejné lokalitě (pár set m od sebe), tak 2MWattovka zkrátka vykazuje podstatně větší účinnost než ta 850kWattovka. Je to zkrátka o tom, že ve větší výšce vítr vane stabilněji a silněji.

Pokud se někdy vrátí do ČR boom větráků (podle mě už nikdy), tak bude snaha z těchto důvodů stavět 3MW větřáky a větší. O menší elektrárny investoři mít zájem nebudou, protože pak je jednodušší si to sbalit a postavit někde u moře nebo zariskovat a nastavět to na Ukrajině a jinde, kde není takový tlak na krajinný ráz.

Podle všeho je realisticky možné u nás ještě něco málo postavit. Ale moc toho nebude. Buď tam málo fouká (většina území), nebo je k tomu silný odpor obyvatelstva (naprosto chápu) nebo nebo tam jsou jiné problémy (národní parky apod.).

velikostní limity větrníků by měly být dva.

Listy vrtule musí jednak vydržet odstředivé síly, které jsou při tak velkých průměrech taky veljké.

A za druhé rychlost konce vrtulí nesmí v žádném režimu dosáhnout rychlosti zvuku ve vzduchu, cca 330 m za sekundu, jinak se slně zvýší namáhání listu vrtule a současně velmi zvýší hlučnost větrníku.

prekonani rychlosti zvuku podle me vazne nehrozi. Pri takovych rychlostech by byly odstredive sily vazne obrovske, rostou s kvadratem uhlove rychlost.