Rusko během roku od vypuknutí válečného konfliktu dovezlo do Spojených arabských emirátů zlato v hodnotě 4,3 miliardy dolarů, což je v přepočtu zhruba 95 miliardy korun. Celkově šlo o 75,7 ruského zlata. Ještě v roce 2021 se ale tyto dodávky vyšplhaly jen na 1,3 tuny, píše agentura Reuters.
Mezi klíčové obchodní partnery se po bok Spojených arabských emirátů zařadily také Čína a Turecko. Tyto tři státy se na celkovém vývozu ruského zlata podílely v období od 24. února 2022 do 3. března letošního roku celkem 99,8 procenty.
Světové centrální banky shánějí rekordní množství zlata, nakupuje i ČNB |
Větších západních institucí hned po vypuknutí války přestala ruské zlato odebírat. Do té doby pravidelně mířilo hlavně do Londýna, kde se nachází jedno z nejvýznamnějších center pro obchodování se zlatem a jeho skladování na světě.
Do konce srpna minulého roku Velká Británie zakázala dovoz ruského zlata úplně a přidala se k ní i Evropská unie, Japonsko, Kanada, Švýcarsko a Spojené státy americké.
Míří i dál na Západ?
Ruští obchodníci ale krátce poté objevili trhy, na které do té doby příliš nevyvážely a odborníci poukazují i na rizika těchto obchodů. Louis Marechal působící v OECD uvedl, že ruské zlato může být na nových trzích přetaveno a následně převáženo do zemí Západu, které jeho dovoz zakázaly.
V bermudském trojúhelníku sankcí. Odchod z Ruska je pro firmy složitý |
„Ruské zlato může být v některé z rafinérií ve Spojených arabských emirátech, Číně nebo Turecko přetaveno. Je možné, že takové zlato následně odkoupí nějaký obchodník, který jej odprodá i na západní trhy. I kvůli tomu mají být prováděny důsledné kontroly, které zajistí dodržování uvalených sankcí“ myslí si Marechal.
Vývoj ceny zlata (v dolarech za trojskou unci)
Spojené státy americké už některé země obchodující s Ruskem varovaly, že by v budoucnu mohly ztratit přístup na trhy zemí G7. Ruské zlato je ale pro mnohé obchodníky nyní lákavé, neboť jej podobně jako ropu nabízí se slevou. Oproti běžným cenám na trzích má být nabízená cena ruského zlata asi o jedno procento nižší.
Zlato poptávají i centrální banky
Velkou poptávku po zlatě zajišťují v poslední době i centrální banky. Data ukázala, že loni nakoupily nejvíce tohoto drahého kovu od roku 1967. Celkem šlo o 1136 tun drahého kovu v hodnotě 70 miliard dolarů (1,5 bilionu korun). Světová rada pro zlato před časem informovala, že celková poptávka po zlatě byla v loňském roce největší od roku 2011.
Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.
Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.
11. února 2013 |
