Některé podniky se rozhodly v Rusku zůstat, a to z různých důvodů. Například kvůli odpovědnosti vůči akcionářům, zaměstnancům nebo kvůli zákonným povinnostem. Jiné argumentují tím, že poskytují základní potřeby, jako jsou potraviny a léky. Některé neříkají nic. A některé mezinárodní značky, jako je Coca-Cola či Apple, se do země dostávají oklikou přes třetí země, přestože se rozhodly z Ruska odejít, uvedla agentura AP.
V čele počátečního odchodu byly velké automobilky, ropné a technologické firmy a rovněž poskytovatelé profesionálních služeb. BP, Shell, ExxonMobil a Equinor ukončily společné podniky nebo odepsaly podíly v hodnotě miliard dolarů, McDonald’s prodal svých 850 restaurací místnímu franšízantovi a francouzský Renault získal za svůj většinový podíl v největší ruské automobilce AvtoVAZ symbolický jeden rubl.
12. června 2022 |
Další firmy, které nebyly součástí první vlny odchodů, buď vyčkávají, chtějí se zbavit svého majetku nebo se snaží podnikat jako obvykle. Podle databáze Yaleovy univerzity více než tisícovka zahraničních společností veřejně prohlásilo, že dobrovolně omezují podnikání v Rusku nad rámec toho, co vyžadují sankce.
Kreml však stále přidává další požadavky. Nedávno třeba „dobrovolnou“ desetiprocentní daň z odchodu, kterou získává přímo vláda, a k tomu dohodu, že firmy se budou prodávat s 50procentní slevou. Ruský prezident Vladimir Putin také nedávno oznámil, že vláda převezme aktiva finské energetické společnosti Fortum a německé Uniper, aby zabránil prodeji a kompenzoval případné snahy Západu zabavit další ruská aktiva v zahraničí.
Firmy se ztrácejí v „bermudském trojúhelníku mezi sankcemi EU, sankcemi USA a sankcemi Ruska“, uvedl výkonný ředitel německé podnikatelské asociace zaměřené na východní země OA Michael Harms. Podniky musejí najít partnera, na kterého Západ nemůže uvalit sankce.
V Rusku jsou významnými podnikateli často lidé, kteří mají dobré kontakty s vládou. Firmy tak musejí prodávat s velkou slevou nebo se téměř vzdát majetku a pak jít za lidmi, kteří mají blízko k režimu, dodal Harms.
Česká firma čelí americkým sankcím, měla pomáhat Rusům s elektronikou |
Záludná je pak desetiprocentní daň z odchodu, kterou nařídilo Rusko. Americké firmy by k jejímu zaplacení musely získat povolení ministerstva financí, jinak by se dostaly do rozporu s americkými sankcemi, uvedla odbornice na sankce z Mezinárodního institutu strategických studií Maria Shaginová.
Stovky firem se rozhodly zůstat. Některé o důvodu svého rozhodnutí mlčí. Z dalších firem generální ředitel německé obchodí firmy Metro Steffen Greubel řekl, že firma válku odsuzuje, ale že rozhodnutí bylo motivováno odpovědností za deset tisíc místních zaměstnanců a v zájmu zachování hodnoty firmy pro její akcionáře. Rusko se na ročních tržbách Metra podílí zhruba deseti procenty. Své obchody nechal otevřené i Globus, aby zajistil zásobování lidí potravinami, drasticky ale omezil nové investice.
V Rusku se rozhodl zůstat i německý Bayer, což je dodavatel léků, zemědělských chemikálií a osiva. „Zadržování základních zdravotnických a zemědělských produktů pro civilní obyvatelstvo – jako jsou léky na rakovinu či kardiovaskulární onemocnění, zdravotnické produkty pro těhotné nebo děti – stejně jako osivo pro pěstování potravin, by jen znásobilo válečné ztráty na lidských životech,“ uvedla firma.
Vedoucí databáze Yaleovy univerzity Jeffrey Sonnefeld tvrdí, že odchod byl jediným správným rozhodnutím. Odkazuje na průzkum, podle kterého ceny akcií stouply, když firma oznámila odchod. „Společnosti, které odešly, za to byly odměněny. Pro akcionáře není dobré být spojován s Putinovou válečnou mašinerií,“ dodal.
29. března 2023 |
