Státy, které by porušily tříprocentní limit rozpočtových schodků k HDP, by mohly přijít o všechny dotace. Trest by navíc mohl přijít i po překročení celkového dluhu 60 procent HDP. To je oproti dnešku novinkou.
Vyšší než 60procentní dluh je případ celé řady zemí, včetně Německa či Francie a dalších klíčových unijních ekonomik. Dluh Itálie například přesahuje 100 procent HDP.
Tyto státy by musely složit v Bruselu určitou zálohu, která by se odvíjela od velikosti jejich ekonomiky, a z té by dokonce platily úroky, dokud by jejich hospodaření nesplňovalo unijní rozpočtová pravidla.
"Můj názor je, že obecně jsou všechna pravidla bez sankčního mechanismu jen těžko vynutitelná, takže návrh Evropské komise jde dobrým směrem. Pracuje se zde nově s pojmem konkurenceschopnost a jistě bude přínosem, že se stanoví její ukazatele, které se budou vyhodnocovat a posuzovat vedle současných maastrichtských kritérií," řekl agentuře ČTK ministr financí Eduard Janota.
Zároveň upozornil, že o návrzích Evropské komise bude jednat už nová vláda a nový ministr financí.
Nový strašák - konkurenceschopnost
Nově chce ovšem komise hlídat i konkurenceschopnost jednotlivých členských států. Každý rok má zveřejňovat výsledkové tabule, které mají země EU porovnávat například z pohledu ceny práce, vývoje cen na realitním trhu, zadlužení domácností či zahraničních investic. Pokud se ukáže, že některé země výrazně ztrácí konkurenceschopnost, jako nyní například Řecko či Španělsko, EU vydá varování a navrhne jim celou řadu opatření, která mají vést k nápravě. Ty se mohou týkat například reforem na pracovním trhu.
Pokud se situace ani po tomto zásahu nezmění, Evropská komise stát zařadí do procedury pro nadměrné nerovnováhy. V současnosti přitom existuje jen procedura pro nadměrný rozpočtový deficit, na jejím konci může být právě uvalení sankcí. Návrh komise sice nespecifikuje, zda i v případě ztráty konkurenceschopnosti, budou hrozit sankce, nedá se to však vyloučit.
V současnosti je nicméně zřejmé, že si unie bude konkurenceschopnosti jednotlivých zemí všímat především v případě členských států eurozóny. Nerovnováhy mezi zeměmi platícími eurem totiž do značné míry ohrožují sílu evropské jednotné měny na finančních trzích. Komise ovšem bude monitorovat i zbylé státy EU, tedy i Českou republiku.
