Jak může vývoj v Číně ovlivnit českou ekonomiku a firmy, které s Čínou obchodují?
Čína má dva zásadní ekonomické problémy. První se týká akcií a oslabování trhů, což je běžná a v podstatě očekávaná situace, která musela nastat. S nadsázkou se dá říci, že v Číně měli akcie k začátku roku naprosto všichni nebo, jak s oblibou říkají mí přátelé v Číně, i jejich uklízečky. Bublina musela splasknout.
Pro představu, akciový index šanghajské burzy jen za poslední rok posílil zhruba o 150 procent. Tento stav je neudržitelný a korekce můžeme čekat i nadále. Nejsem však makroekonomický expert, abych o tom mohl zasvěceně hovořit.
Tomáš Pala, který pomáhá českým firmám při vstupu na čínský trh.
A druhý problém?
To je devalvace jüanu, jejíž dopad můžu popsat. Jde o nezbytný krok čínské vlády pro podporu vlastního exportu. Desítky, možná stovky českých firem, které dlouhodobě nakupovaly nebo vyráběly v Číně, mají poslední dobou problém s cenou výroby.
Východní pobřeží je již téměř nekonkurenceschopné, protože ceny se dostaly téměř na stejnou úroveň, jako kdyby vyráběly v Evropě. Levná výroba se přesouvá na západ, do vnitrozemí, spolu s ní však i kvalifikovaná pracovní síla, což s sebou zase přináší skokový růst cen. Obrovský problém Číny je tedy ztráta síly v exportu. Ten pokles je jen v roce 2015 zásadní.
S propadem měny by tedy měla být výroba v Číně opět atraktivnější.
Logicky ano, devalvace však byla jen v řádu několika jednotek procent, zatímco nárůst mezd lze počítat až v desítkách procent. Takže současná situace se reálně vyplatí pouze čistě čínským společnostem, které mohou prodat více zboží mimo Čínu. Pro české firmy, jako je třeba i Koh-i-noor, které tam mají výrobu, to takový přínos mít nebude. Obecně lze očekávat trend stěhování výroby zpátky do Evropy nebo do zemí, jako jsou třeba Bangladéš nebo Indie.
A co firmy, které do Číny vyvážejí?
České společnosti v Číně prodávají služby nebo tam exportují většinou v segmentech s vysokou technologickou přidanou hodnotou nebo v segmentu luxusního zboží. Tam nevidím pokles a nebude to na ně mít významnější dopad.
Oslabení jüanu však bude mít za následek zchudnutí čínských spotřebitelů…
A ti si nebudou moci dovolit importované zboží? To je však v Číně už dnes tak drahé - a mezi to počítám třeba i prémiové alkoholické nápoje či německé sušené mléko a už vůbec nemluvím o luxusním zboží nebo autech. To si mohou dovolit pouze nejbohatší skupiny, které si ho budou kupovat tak jako tak.
Na druhou stranu střední třída prudce roste a čínská vláda se v následující pětiletce připravuje na ještě větší podporu domácí spotřeby. To, co se děje nyní, souvisí s tím, jak se blíží třináctý pětiletý plán, který vstoupí v platnost v příštím roce a výrazně ovlivní ekonomiku. Tlaky na hlavní podporované oblasti a jeho přesné znění tak ovlivňují čínskou ekonomiku už dnes.
