Řekové proti plánovaným úsporám už několikrát stávkovali.  Podle odborářů se protesty mohou opakovat. Ilustrační foto

Řekové proti plánovaným úsporám už několikrát stávkovali. Podle odborářů se protesty mohou opakovat. Ilustrační foto | foto: AP

Řečtí odboráři ustoupili, nebudou blokovat snižování mezd

  • 100
Snižování mezd a další razantní škrty Řeků jsou nevyhnutelné. Pochopili to už i tamní odboráři, kteří se dosud s příchodem hubených let nechtěli smířit. Nic jiného jim ale nezbývá. Země je nyní závislá na finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu a eurozóny, kteří jí bez záruky úspor nepůjčí.

Generální tajemník odborové organizace ADEDY Ilias Iliopulos ve čtvrtek řekl, že odbory přistoupí na výrazné snížení platů i na další bolestivá opatření, jako je například zvýšení DPH. Země tak splní hlavní podmínku, kterou Mezinárodní měnový fond (MMF) i eurozóna za poskytnutí půjčky žádají.

"Uvědomili jsme si, že stojíme před hotovou věcí," řekl podle agentury Reuters Iliopulos. Přiznal tak, že odbory prakticky nemají jinou možnost než souhlasit s požadavkem vlády. Zároveň však varoval, že Řekové, kteří už proti úsporám několikrát protestovali, zřejmě znovu vyjdou do ulic.

Premiér Jorgos Papandreu s odboráři jednal o podmínkách pomoci, kterou chce Řecko čerpat od Evropské unie a MMF. Uvolnění pomoci ale vázne právě na tom, že Řecko zatím jasně neřeklo, jaké další ústupky přijme. Podle některých zdrojů v Aténách a Bruselu by však pomoc měla být uvolněna v řádu dnů a bude tříletá. Jasné však zatím není to hlavní, tedy jak velká pomoc bude.

Škrtat se budou i prémie

Papandreu odborářům podle agentury Reuters řekl, že tým EU a MMF vyžaduje mimo jiné zrušení vánočních a velikonočních odměn, které dohromady odpovídají dvěma měsíčním platům. Dále žádá zvýšení sazby daně z přidané hodnoty a další kroky. Cílem je prý dosáhnout toho, aby Řecko už v letošním a příštím roce snížilo rozpočtový deficit o deset procent hrubého domácího produktu.

"Oni chtějí, aby Řecko v roce 2010 a 2011 snížilo deficit o deset procentních bodů, aby se Řecko už ve třetím roce (dohodnutého záchranného) programu mohlo vrátit na trhy a půjčovat si tam," řekl jeden z odborových předáků, který si ale nepřál být jmenován.

Ekonomové už dříve několikrát upozorňovali, že pokud by Řecko stále mělo původní měnu drachmu, mohlo by krizi řešit devalvací. Ta by ale podle některých odborníků za současné situace musela činit alespoň 40 procent. S eurem něco takového není možné, proto se jako alternativní řešení nabízí právě výrazné snížení platů.

,