Podle Habecka je hlavním důvodem přehodnocení hospodářských vyhlídek odstřihnutí od ruského plynu, které zapříčinilo zvýšení cen energií. Inflací hnané ceny teď trápí nejen průmyslové podniky, ale i domácnosti, které omezují své výdaje.
Německo bylo podle agentury AP ještě donedávna na dodávkách ruského plynu závislé více než z poloviny. Po vypuknutí války sice začalo rychle hledat alternativy, přesto se do léta podařilo závislost na Rusku stlačit jen někam na třetinu. A od srpna jsou dodávky plynovodem Nord Stream 1 zastavené zcela.
Putinova ekonomická zbraň
„V současné době čelíme vážné energetické krizi, která se stále více mění v krizi hospodářskou a sociální,“ řekl Habeck. Odpovědnost za nynější krizi připsal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který podle něj energetické suroviny, především pak plyn, používá jako ekonomickou zbraň.
Ministr dodal, že Německo čekají těžké časy, ale Putinovi záměr vyvolat hospodářskou a sociální krizi nevyjde.
Vláda očekává pro tento rok osmiprocentní inflaci a jen nepatrný pokles na sedm procent v roce příštím. Tato čísla by se však byla výrazně lišila bez tzv. zastropování energií ve snaze ulehčit situaci firmám i domácnostem.
Podle ministra by pak měla ekonomika opět expandovat v roce 2024, kdy by mohla vykázat růst až o 2,3 procenta.