Toluová přiznává, že mnoho zemědělců zvažuje, že farmy zavře. Kobylkový mor je jen poslední kapkou pro farmáře už tak zatížené suchem a stále šplhajícími cenami paliva.
Rodinný podnik této farmářky tvoří mléčná farma o rozloze 200 hektarů, která se nachází poblíž vesnice Noragugume. Pěstují na ní i zemědělské plodiny, připravují sušené krmivo pro zvířata, pasou ovce.
Tento rok Toluová svázala pouhých dvě stě balíků sena, což je proti loňské tisícovce žalostně málo. „A to jsem z opatrnosti ještě sklidila část s předstihem s vědomím, že seno ztratí některé živiny,“ dodává.
Jezero v Iráku přišlo o vodu, důvodem však není pouze klimatická změna |
„Zdejší lidé povětšinou obdělávají půdu, aby zajistili dostatek krmiva pro zvířata a vyhnuli se tak zbytečným nákupům,“ přibližuje Rita Zaruová, starostka Noragugume, kde přes 70 procent obyvatel pracuje v zemědělství. Starostka se také vyjádřila, že každý, kdo se letos pustil do obhospodařování luk, aby zvýšil svou produkci mléčných výrobků, přišel kvůli kobylkám o celou počáteční investici.
Není to poprvé
Obyvatelé Sardinie se s kobylkami nepotýkají poprvé. Největší zásah ostrov utrpěl v roce 1946, kdy nálety kobylek postihly celé dvě třetiny rozlohy ostrova. Zemědělská půda ležela ladem po druhé světové válce a kobylky se tak měly možnost rychle rozšířit.
Ignazio Floris, profesor na jedné z místních univerzit, se domnívá, že k přemnožení kobylek přispěl i odliv obyvatel z venkova a dlouho neobdělávaná pole. Další příčinou jsou pak vzrůstající teploty a nedostatek deště. Zhutnělá orná půda je totiž ideální prostředí, kde kobylky mohou klást svá vajíčka.
Bezprecedentní verdikt. Stát nedělá dost s klimatickou změnou, řekl soud |
Floris poznamenal, že letošní invaze měla dopad na dvě až tři procenta plochy ostrova. Není to ovšem nic v porovnání s rokem 1946 nebo katastrofou v roce 1988, kdy postižená oblast čítala až 81 tisíc hektarů.
Výhledově si sice nikdo úplně jistý být nemůže, profesor nicméně neočekává, že rok 2023 bude pokračovat ve stejném duchu. Farmáři plánují nasazení i specifických brouků, kteří by měli vajíčka kobylek požrat.
Podle Toluové jsou sardinští farmáři připraveni vydat se do boje s kobylkami a zvýšit podíl obdělávané plochy na ostrově. „Máme strach... Ale nechceme se vzdávat naděje po tolika letech krize,“ říká.
