Nynější polská bankovka s nejvyšší nominální hodnotou 500 zlotých je v oběhu od roku 2017. V minulosti se v Polsku využívaly pětistovky i tisícovky do roku 1995, kdy země provedla denominaci zlotého a škrtla z bankovek čtyři nuly.Tisícovka by se v blízké budoucnosti mohla vrátit.
„Pokud mi svěří čestnou funkci prezidenta NBP pro příští funkční období, navrhnu dát do oběhu bankovku 1 000 zlotých,“ citoval Glapińského ekonomický portál WNP. Šéf centrální banky chce také navyšovat zlaté rezervy, v příštím roce chce navrhnout nákup 100 tun zlata.
Nápad se zavedením platidla v hodnotě 1 000 zlotých Glapiński novinářům představil už v polovině letošního ledna. Zdůvodnil to tím, že centrální banka potřebuje držet část rezerv v hotovosti, ale její možnosti skladování jsou omezené.
Rekordní inflace
Nyní však Polsko bojuje s nejvyšší inflací za bezmála dvacet let. Z toho mnozí kritici viní tamní centrální banku, která až do středy držela svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,1 procenta kvůli obavám, že zvýšení úroků by mohlo narušit oživení ekonomiky. Centrální banky Česka a Maďarska zahájily zvyšování sazeb už v červnu.
„V Polsku se skoro šestiprocentní inflace stala politickým fenoménem a v denním tisku probíhají mezi centrálními bankéři (ať již současnými či minulými) ostré názorové přestřelky,“ uvádí v komentáři portál Patria.cz. Nápad zavést bankovku v hodnotě 1 000 zlotých, zdá se, pouze přilil olej do ohně.
„Vše zdražuje a papír také, prezident NBP navrhuje novou bankovku 1 000 zlotých. Se svatou Hedvikou z Anjou jako patronkou inflace,“ rýpl si do Glapińského na Twitteru bývalý polský premiér Leszek Miller s odkazem na panovnici, která má být na nové bankovce vyobrazena.
„Jak se pozná inflace? Zavádí se bankovky s vyšším nominálem,“ komentoval Glapińského plány hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.