Krávy na palubě. Uprostřed Rotterdamu vzniká plovoucí farma

  • 37
Provozovat farmu v zastavěných městských oblastech nevypadá jako úplně dobrý nápad. Na druhou stranu se ovšem zkracuje trasa, kterou musí potraviny urazit na zákazníkův talíř. Což z hlediska životního prostředí a snižování znečištění z dopravy smysl dává. Cílem pobřežní mléčné farmy v Rotterdamu je udržitelným způsobem pomoci nizozemskému městu k potravinové soběstačnosti.

Světový unikát - plovoucí farmu - spustí holandská realitní společnost Beladon. Zařízení vzniká přímo uprostřed přístavu Merwehaven v Rotterdamu. Bude sloužit k chovu čtyřiceti krav Maas-rýn-ijselského plemene, které budou dojit roboti, informuje BBC.

Pokud světová populace vzroste kolem roku 2050 na 9,8 miliardy lidí, jak se očekává, 70 procent z nich bude zřejmě žít ve městech. Dnes je to o něco víc než polovina (55 procent). Městské uzavřené farmy, kde úroda poroste pod ultrafialovým světlem v regálech, tak mohou mít úspěch.

Třípodlažní farma společnosti Beladon, která je ukotvená k mořskému dnu, by měla začít fungovat koncem letošního roku. Denně vyprodukuje kolem 800 litrů mléka.

S nápadem přišel v roce 2012 technik Beladonu Peter van Wingerden. Tehdy pracoval v New Yorku na vzniku plovoucího bydlení na řece Hudson. V té době udeřil hurikán Sandy. Ulice města zaplavila voda a doprava zkolabovala. Během dvou dnů v obchodech téměř došly zásoby čerstvého jídla.

„Když jsem viděl následky řádění Sandy, začal jsem řešit, jak vyrábět jídlo co nejblíž zákazníkům,“ vysvětuje van Wingerden. „Napadlo mě tedy vyrábět čerstvé jídlo způsobem, který se přizpůsobí klimatu, na vodě. A tak, aby byl odolný vůči hurikánům,“ doplnil.

Lidé v jeho okolí nejdřív myšlenku zavrhli jako divnou, legrační a neuvěřitelnou. Pak ovšem názor začali měnit. „S rostoucí poptávkou po zdravém jídle, proměnou životního stylu z venkovského na městský, a klimatickými změnami, se nemůžeme dál spoléhat na dosavadní systémy výroby potravin,“ upozorňuje technik.

Budoucnost energetiky? Holandsko chce vytvořit umělý ostrov s větrnou farmou

Van Wingerdenův tým posléze začal pracovat na podobě projektu a rozjela se i diskuse s úřady. Přes počáteční váhání kvůli možnému hluku a zápachu nakonec dal přístav Beladonu zelenou ke stavbě prototypu.

Van Wingerdenova manželka a podnikatelka Minke říká, že farma začne na 40 kravách. Podle ní ale bude možné kapacitu jednoduše navyšovat. Větší provozy slibují větší efektivitu. Farma chce také v maximální míře recyklovat.

„Minimálně 80 procent toho, co naše krávy sežerou, bude nevyužitý potravinový odpad z Rotterdamu,“ slibuje šéf farmy Albert Boersen. Tedy například obilniny, které nevyužijí místní pivovary, přebytky z restaurací a kaváren, vedlejší produkty z místních pšeničných mlýnů, nebo posekaná tráva. Vše budou sbírat a přivážet vozy na elektrický pohon, které poskytne místní firma na ekologický odpad GroenCollect.

„Jako potravu pro zvířata budeme pěstovat také žabinec,“ říká van Wingerden. „Je bohatý na bílkoviny, rychle roste a může se zalévat kravskou močí,“ vysvětluje. Projekt si bude také vyrábět část jím spotřebované energie. 

Google chystá hypermoderní město bez špíny a deště, kritikům evokuje Orwella

Farma bude vyrábět a prodávat pasterizované mléko a jogurty a kravský hnůj.

Podle Fentona Beeda z Organizace pro výživu a zemědělství OSN jsou městské farmy užitečné, protože spotřebovávají méně vody, hnojiva a pesticidů než konvenční statky. Přiznává však, že nemusí stačit k nasycení rostoucí městské populace. Mezi překážky vzniku a fungování takových zařízení řadí počáteční investici, náklady na svícení LED technologií, a neustálé dodávky energie.

„Dokud města nezavedou nějaké incentivy pro menší producenty, tato technologie bude vyhrazená jen pro bohaté lidi a veřejné organizace,“ konstatuje Beed.