ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zpoplatnění nestačí, německá ministryně chce úplný zákaz igelitek

  • 42
Zpoplatnění igelitek odrazuje Němce od spotřeby, země přesto chystá radikálnější kroky proti plastovým taškám. Zakázat by je mohlo úplně. Návrh zákona, který má s „igelitkami“ v obchodech nadobro zúčtovat, chystá ministerstvo životního prostředí.

Plastové tašky představují v Německu pouze jedno procento plastového odpadu a ministerstvo životního prostředí uvádí, že od roku 2015 poklesla jejich spotřeba mezi lidmi o 64 procent. Přesto uprostřed sílícího boje za větší ochranu klimatu, který sahá od plánovaného přechodu k čisté mobilitě až po nápady jako je zdanění masa, přichází další nápad. 

Ministryně životního prostředí Svenja Schulzová slíbila, že během svého mandátu uvede do života  úplný zákaz plastových tašek. „Můj resort navrhne zákaz plastových tašek,“ sdělila listu Bild am Sonntag, aniž by představila konkrétní termín a podrobnosti.

Záměrem je podle sociální demokratky odklon od odpadové společnosti směrem ke snížení spotřeby plastů. Ministryně se zároveň chce dohodnout s podnikateli na redukci množství plastových obalů u ovoce a zeleniny.

Předsedkyně německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová naznačila, že upřednostňuje dobrovolnou redukci. „Pokud nezabere, potom můžeme mluvit o zákazech,“ citoval ji list Deutsche Welle. Schulzová je však přesvědčena, že dosavadní tempo snižování plastového odpadu, založené na dobrovolné dohodě s obchodníky, není dostatečně rychlé.

Kritici upozorňují, že chystané opatření nestačí, protože plastové tašky tvoří jen jedno procento veškerého plastového odpadu. Spotřeba igelitek po jejich zpoplatnění v posledních letech klesá, stále jich však průměrný Němec koupí 24 za rok.

V případě zákazu by Německo následovalo některé třetí země z Afriky či Asie, kde už se igelitky nesmějí používat. Je mezi nimi například Srí Lanka, Maroko, Kamerun, Kongo či Bangladéš. Země EU včetně Německa dnes používání plastových tašek už omezují jejich zpoplatněním nebo daněmi.

Protiplastová vlna

V Evropské unii začne od roku 2021 platit zákaz používání jednorázových plastů jako jsou brčka, vatové tyčinky, tyčky k balonkům nebo příbory a jiné nádobí na jedno použití. Zákaz čeká i takzvané oxo plasty, neboli konvenční plasty s aditivy, která způsobují oxidaci a urychlují rozklad materiálu, avšak kontaminují životní prostředí mikroplasty. Vyrábějí se z nich například některé sáčky na odpadky nebo fólie na balení potravin.

Letos schválená směrnice o jednorázových plastech, kterou budou muset členské země EU přenést do svých legislativ, však nezakazuje používání plastových tašek. Jejich redukce tak zůstává na odpovědnosti výrobců a prodejců. To platí například i o nápojových lahvích nebo vlhčených ubrouscích.

Státy Evropské unie se dohodly, že do roku 2029 by se mělo recyklovat devadesát procent plastových lahví. Zároveň podíl povinného recyklovaného plastu v nových petkách má do roku 2030 dosáhnout třiceti procent. 

Řadu výrobků sice nečeká zákaz, nicméně výrobci budou muset jasně informovat o jejich škodlivosti pro životní prostředí. To je případ třeba cigaret s filtry s obsahem plastů, plastových tašek, nápojových lahví nebo balonků.

V Evropské unii za rok vzniká zhruba 26 milionů tun plastového odpadu. Pouhých třicet procent se vytřídí a dalších 31 procent se zahrabe na skládky, uvedlo loni ministerstvo životního prostředí.

Řada firem, včetně těch, které působí v Česku, se snaží legislativu předběhnout. Jednorázové tašky přestal na konci loňského roku nabízet Penny Market, na papírové tašky přešla i Billa. Alternativou jsou tašky z bavlny, papíru, rozložiteného polypropylenu, juty a dalších materiálů.

Většina obchodníků nicméně stále nabízí slabé plastové sáčky, které zákazníci používají na pečivo, ovoce či zeleninu. Skoncoval s nimi e-shop Rohlík.cz, který je dál využívá na mražené zboží.